Autor: Jiří Krutina

  • Z výroků indického siddhy

    Nitjánandy z Ganešpuri „Všechny věci jsou tvary tichého zvuku Óm. Óm v podobě dechu vědomí prostupuje všechny věci v nitru i vně.“ „Já  sídli v prázdném prostoru těla. Fyzické tělo má mnoho částí, ale jejich nehmotná esence – síla, která jej stále vytváří, je jediná a neoddělitelná.“ „Tichý zvuk Óm prostupuje celý vesmír, jeho rezonance vytváří všechny formy věcí. Zvuk dává…

  • Meditativní introspekce celistvosti vědomí sebe

    Smyslem následujících otázek je přímá zkušenostní meditativní introspekce zaměřená na vědomí našeho bytí jako celku, tedy vědomí já jako celku v kterém právě spočíváme. Smyslem otázky není odpovědět “správně” či přesně určit “jak to je” ale rozpoznat samotnou otázku jako živý impuls k procitnutí prožívání vědomí v daném aspektu, jako živou otázku dotýkající se přímo…

  • Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (3. sútra)

    Jak se ve skutečnosti prožíváme, tak myslíme, takové myšlenky chováme, a ty se stávají rámcem naší zkušenosti. Současně se naše myšlení a myšlenky, které přijímáme za své, stávají našimi přesvědčeními a pak nám přinášejí sebe-potvrzování v našem způsobu prožívání sebe, druhých i světa.

  • Meditace podstaty našeho bytí

    Každé prožívané zkušenostní já je vždy určité tělesné prožívání – tedy určité subjektivní “tělo”. Naše prožívající já jako celek je pak vědomí tělesného bytí jako celku – tedy Tělo jako celek.

  • Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (2. sútra)

    Skutečnou podstatou jógy či „duchovní praxe“ není provádění nějakých konkrétních cvičení, kterými máme vyřešit naše nepromeditované a nesprávné přijaté představy o skutečnosti, ale meditovat zcela základní živé otázky v přímém vztahu k našemu vlastnímu bytí a jeho prožívání.

  • Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (1. sútra)

    Skutečná meditativní otázka hledajícího je, „Co je pravda?”; a nikoliv „jak na to“, „jak dosáhnout poznání“ či „jak postupovat postupně metodicky v meditaci“, když ani prvně vlastně nevíme, „co“ se vlastně dosahuje.

  • Sdílení zkušenosti Vědomí (4)

    Poslední verš popisuje kulminaci přirozené jógy vědomí, ve kterém plynule naše ztělesňování a zpřítomňování jako my prožíváme jako symfonické vyjádření různých aspektů – tónů našeho bytí jako širšího pole cítícího vědomí, kterým jsme, jež je naším pravým vědomím Já. Tělesný pohyb souznící vyjádření proměn cítícího vědomí.

  • Proč meditovat?

    Proč vůbec se věnovat něčemu, co nazýváme “meditací”? Obecně vnímáme, že je to jaksi něco dobrého, přinášející poznání, duchovní vhled a osvobození, léčení, něco co má pozitivní účinky na náš život, ale i pro celou společnost, ale současně také chováme nejrůznější nesprávná přesvědčení spojená s chápáním meditace.

  • Co je tělo?

    Jak víme a poznáváme, že vůbec něco jako “tělo” je? Můžeme své tělo, tělesnost, tělesné bytí poznávat jinak než skrze ryze subjektivní prožívání a procítění těla, tedy skrze vědomí našeho tělesného bytí?

  • Sdílení zkušenosti Vědomí (3)

    Naše tělo jako celek je ve své podstatě ztělesňováním vnitřních zvuků jednotlivých oblastí vědomí tvořených individuálními vnitřními zvuky atomů a je doslova zvučeno-vyslovováno či řečeno stále se proměňujícím cítícím vědomím samým ve své bytí. Tělo je živým Slovem tvořeným tichými zvuky cítícího vědomí.

  • Sdílení zkušenosti Vědomí (2)

    Oči jsou branami duše, jsou vstupem do hlubin našeho vědomí a současně vyzařují společně s celkovým vyjádřením obličeje i tělesným projevem vědomí, které ztělesňujeme a komunikujeme našim bytím.

  • Jóga ticha a meditativní naslouchání

    Ve všech duchovních tradicích, ať už východních nebo západních nalézáme podobná vyjádření o „božském tichu“ či „“božské tiché přítomnosti“ a podobná nabádání a instrukce typu „utiš se a buď vědomím“, či „ticho promlouvá“, apod. Co nám tyto výroky říkají? Míním, že nám sdělují, že samo vědomí, jež je naším prožívajícím já v každé zkušenosti je mimo jiné své kvality doslova…