Naše nakladatelství Slovo vědomí právě vydalo své první dvě knižní novinky světově a historicky unikátních děl autorů Jiřího a Táni Krutiny ze Šitboře:
Konec filosofie a počátek nového myšlení, s podtitulem Civilizační bod obratu, 128 stran, pevná vazba, cena 500 Kč/21 EUR
Předmluva
„Dokud králové nebudou filozofy nebo filozofové králi, města nikdy nepřestanou trpět zlem.“
Platón
Nelze nepociťovat, že se lidstvo na prahu 21. století v dnešní globalizující době tzv. post-moderny a vítězné ideologie kapitalistického neo-liberalismu se svými doprovodnými jevy jako je new age ezoterika nahrazující světová náboženství a skutečnou autentickou spiritualitu, nachází ve své nejhlubší krizi. Krizi civilizační, kulturní, politické, ekonomické, sociální, krizi identity a nemoci vztahů k nám samým, k druhým, k přírodě kolem nás i k tomu, co nás přesahuje a spojuje.
Společným jmenovatelem této krize je metafyzická nevědomost a omezené a zastřené vědomí následkem s realitou nesouznících přijatých demagogických a deformačních přesvědčení a z toho plynoucí nedostatek skutečně samostatného svobodného myšlení vyvstávajícího z bezprostředního cítícího vědomí myšlených věcí (gnóze).
Máme sice alespoň formálně zajištěnou tzv. „svobodu slova“, alespoň teoreticky, ale zcela nám chybí svobodné slovo – schopnost svobodného samostatného kontemplativního myšlení – myšlení nikoliv mentálního „o“ věcech na základě již předem přijatých nesprávných přesvědčeních o realitě, o vědomí, o nás samých, o těle, o vesmíru, apod., ale bezprostřední tělesně cítěné myšlení vyvstávající z hlubokého bytostného naslouchání a tázání se po bytí zkoumaných věcí a událostí, které tvoří jádro a dřeň toho, co lze zvát FILOSOFIÍ či filosofickým myšlením v jejich esenci a skutečném významu těchto slov.
Nedostatek vědomí a impotence myšlení aktuální civilizace se projevuje zejména totalitní diktátorskou vládou nevědomých a nesprávných metafyzických přesvědčení o základním „slovníku“ reality v které žijeme, o vědomí, duši, identitě, těle, vesmíru, prostoru, času, zdraví, nemoci, člověku jako druhu vědomí, o tom, odkud pocházíme, co jsme a kam směřujeme, o zrození, smrti, o životě mezi životy a smyslu toho všeho.
Chybí nám jakékoliv skutečně autentické pravdivostní filosofické ukotvení, které bylo nahrazeno v aktuálním politickém klimatu neo-liberální kapitalistické demokracie totalitní vládou nového náboženství – technologickými vědami, sloužící výhradně říši peněz jako skutečnému vládci nad všemi státy, jejich národy a jejich jednotlivci. Z toho plynoucí deformující nevědomé myšlení a jednání na individuální i kolektivní úrovni pak přináší všechny ty bolestivé jevy a události, s kterými se člověk i lidstvo samo aktuálně potýká a hledá viníky všude možně, jenom nikoliv v nevědomosti, která nám vládne a kterou dogmaticky bez dotazování přijímáme za skutečnost. Naše vzdělávací soustavy od základních škol po akademické instituce se staly pouze služkou pracovního trhu a nástroji masové indoktrinace, doslova a dopísmene prostředkem „vymývání mozků“. Jedním z těchto projevů je to, co Martin Heidegger nazval koncem filosofie, kterou doprovází relativizace pravdivosti jako základní hodnoty, která je nám nyní vydávána za “osobní svobodu” mít jakýkoliv názor.
Přesto v tomto historickém okamžiku, uprostřed tohoto soumraku lidské civilizace se současně objevuje zcela nový počátek – počátek nového meditativního myšlení, které je současně novým návratem filosofie na její místo jako primární či prvotní základní spirituální vědy – vědy před všemi vědami. Současně v tomto novém myšlení spočívá potenciál pro novou historii člověka a zcela novou lidskou kulturu – kulturu člověka vědomí (homo neotikus).
Není náhodou, že se tak děje v oblasti geo-politického středu mezi politickým západem a východem a navazuje na poslední ryze české – přesto kvalitativně zcela univerzální filosofické myšlení, které v Čechách a na Moravě ve svých dobách vyvstalo skrze myslitele a filosofy jakými byli Jeroným Pražský (1377 Praha – 30.5. 1416 Kostnice), Jan Amos Komenský (28.3. 1592 Morava – 15.11. 1670 Amsterdam) či moravský rodák Edmund Husserl (8. 4. 1859 Prostějov – 27.4. 1938 Freiburg im Breisgau, Německo). Je současně rozvinutím otázek nastíněných v díle Martina Heideggera o konci filosofie a úkolu myšlení.
Co je vědomí, s podtitulem Fundamentální otázka současnosti pro 21. století, 135 stran, pevná vazba, cena 500 Kč/21 EUR
Osobní předehra
Během svého života jsem se potkával s různými aspekty či dimenzemi lidské zkušenosti. Co mě ale nejvíce vzrušovalo byla otázka: „Proč to všechno vlastně?”. S vědeckým či filosofickým přístupem a postojem jsem přišel do styku, když jsem se jako dítě zabýval tím, jak vznikají věci, jak vznikl člověk, jak vznikl svět a vesmír. Moji rodiče mi kupovali knížky s názvy „jak vznikl člověk”, „jak vznikl svět” apod. Oficiální stanovisko vedlo kamsi do „minulosti” a pouze do jakési „neurčitosti” s údajným „velkým třeskem” jako prvotní příčinou. Mě samozřejmě „logicky” zajímalo, co bylo před tím tedy? A také kam to vše směřuje? To bylo nic a pak celý vesmír? Tak jsem se dostával „na hranici mezi vším a ničím” a živě si pamatuji, jak jsem si jako dítě snažil představit, jak vypadalo to „NIC” před tím, než je „VŠECHNO”. Nejvíce jsem se tomuto mému dumání věnoval, když jsem zůstal osamocen ve vaně při koupání, lehnul jsem si do teplé vody a dumal tuto otázku.
Běžné přírodovědné vzdělávání gymnaziální či na vysoké škole v oboru matematicko-fyzikálního inženýrství mě nijak zvláště intelektuálně neuspokojovalo a hlubší vědomí a pochopení světa kolem mě mi nepřinášelo, ale zase jsem na druhou stranu pochopil možnosti a omezení technologií spojených s aktuálním vědecko-informačním pohledem na svět. Doprovodné vlastní studium v dané době nového oboru psychologie, tzv. transpersonální psychologie a historie zejména 19. a 20. století mi sice přinášelo další neméně zajímavé otázky, ale ani tyto obory mi neposkytovaly skutečné intelektuální naplnění a uspokojení.
S filosofií jsem se setkal na gymnáziu, měl jsem rád německou filosofii Nietzscheho, Schopenhauera, která byla ovlivněna východními naukami. Později mě oslovil zejména životní příběh prvního českého filosofa Jeronýma Pražského a eseje Martina Heideggera o „konci filosofie”, „úkolu myšlení” a „otázce bytí”.
Ze spirituálních nauk východu i západu, které jsem desítky let studoval i praktikoval je jedinou tradiční duchovní či filosofickou školou, souznící s mou vlastní zkušeností a pochopením vědomí pouze tantrická nauka Anuttara Trika koncipovaná kašmírským tantrikem, filosofem a všestrannou osobytostí Abhinavaguptou (950 – 1020), jehož základní díla jsem i nově zkušenostně interpretoval poprvé v českém jazyce.
Až skrze vlastní zkoumání vědomí samého a současně svého těla – těla ale jako bezprostředně cítěného těla, jsem se dostal ke skutečnému poznání povahy lidské zkušenosti, vnímání, poznání podstaty těla, a tak i světa, historie lidstva, člověka i vesmíru jako takového, tedy k otázkám, kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme, k otázkám co je prostor, čas, tělo, vědomí, já, druzí a lidský druh vědomí apod.
Můj aktuálně žitý “světonázor” lze formulovat asi tak, že jedinou skutečností není objektivní vesmír v čase a prostoru, jak tvrdí oficiální vědecké stanovisko, ale vědomí samé a v něm spočívající nesčetné tvořivé kvalitativní potenciály, které se manifestují v nesčetných zkušenostních dimenzích, světech a tělech, kdy prostor a čas jsou vnitřní dimenze samotného vědomí, a nikoliv vlastnosti objektivního vesmíru, který je pouhý mentální nedokazatelný koncept. Neexistuje žádná podoba bytí, která by nebyla součástí a unikátním vyjádřením univerzálního vědomí všeho co je a může být.
Materialistický objektivizující pohled na svět je zcela neudržitelný, a to včetně jakkoliv jemnohmotného objektivismu, který předpokládá, že svět kolem nás je tvořen hmotou, energií, informacemi či kvanty. Tento názor a všechny další teorie, ideologie a politiky z toho odvozované v posledních třech století jsou ve skutečnosti projevem metafyzické nevědomosti a omezeného způsobu ne-myšlení. Naopak lze přímo cítit a vnímat vše kolem i v nitru nás jako manifestaci jediného pole cítícího vědomí a jeho nesčetných potenciálních kvalit, vzorů a idejí manifestovaných v našem bezprostředním smyslovém vnímání všeho myšleného, cítěného, vnímaného, zakoušeného.
Mé první filosofické otázky, kterými jsem se zabýval jako koupající se dítě a celý můj následný život se svými mnoha dobrodružstvími, přinášející mi současně hluboká poznání mnoha dimenzí lidské zkušenosti nakonec přinesly postupně slyšené odpovídání (nikoliv konečné odpovědi) na tyto otázky v tom, co se svou ženou nazýváme a komunikujeme skrze slova Životní filosofie a praxe vědomí se svým ústředním zkušenostním konceptem a prvotním principem – PRINCIPEM VĚDOMÍ.
O autorech
Jiří a Táňa Krutina ze Šitboře žijí na samotě v západním pohraničí Čech nedaleko obce Šitboř. Zde v ústraní mimo oficiální akademickou podporu věnují veškerý svůj čas zkoumání základních otázek života a výzkumu vědomí samého včetně zkoumání smyslu bytí člověka jako lidského druhu vědomí. Jsou autory Životní filosofie a praxe vědomí (jógy vědomí), která nejen komunikuje nový revoluční způsob bytí se svým ústředním prvotním principem všeho, co je a může být – vědomím – vědomím jako takovým, ale je i potenciálně zcela novým počátkem “teorie všeho”, novou vědou, psychologií, medicínou i politikou i novou historií člověka jako takového.
Vzhledem k tomu, že svůj vlastní společně žitý čas považují za své nejhlubší bohatství, tak svůj výzkum a současně sebe – svou duševní niternost sdílí primárně skrze publikaci svých děl a esejí, a vzácně skrze semináře, přednášky, společné meditace a osobní setkání. Nicméně jejich společné tělo – pole vědomí, jež je ztělesňuje, zpřítomňuje, prostupuje celým naším aktuálním světem, jeho všemi minulostmi i budoucnostmi přestože současně stále nově vyrůstá a je stále usazené v nesčetných TRANS-lidských, NE-lidských a MIMO-zemských sférách hlubin a dálav nekonečného oceánu vědomí.
Objednávky
Obě knihy lze objednat skrze e-mail: nebo tel.: 774 163 193.
V případě objednání obou knih, čtenář obě knihy obdrží za zvýhodněnou cenu 900 Kč/38 EUR
Naše nakladatelství Slovo vědomí právě vydalo své první dvě knižní novinky světově a historicky unikátních děl autorů Jiřího a Táni Krutiny ze Šitboře:
Konec filosofie a počátek nového myšlení, s podtitulem Civilizační bod obratu, 128 stran, pevná vazba, cena 500 Kč/21 EUR
Předmluva
„Dokud králové nebudou filozofy nebo filozofové králi, města nikdy nepřestanou trpět zlem.“
Platón
Nelze nepociťovat, že se lidstvo na prahu 21. století v dnešní globalizující době tzv. post-moderny a vítězné ideologie kapitalistického neo-liberalismu se svými doprovodnými jevy jako je new age ezoterika nahrazující světová náboženství a skutečnou autentickou spiritualitu, nachází ve své nejhlubší krizi. Krizi civilizační, kulturní, politické, ekonomické, sociální, krizi identity a nemoci vztahů k nám samým, k druhým, k přírodě kolem nás i k tomu, co nás přesahuje a spojuje.
Společným jmenovatelem této krize je metafyzická nevědomost a omezené a zastřené vědomí následkem s realitou nesouznících přijatých demagogických a deformačních přesvědčení a z toho plynoucí nedostatek skutečně samostatného svobodného myšlení vyvstávajícího z bezprostředního cítícího vědomí myšlených věcí (gnóze).
Máme sice alespoň formálně zajištěnou tzv. „svobodu slova“, alespoň teoreticky, ale zcela nám chybí svobodné slovo – schopnost svobodného samostatného kontemplativního myšlení – myšlení nikoliv mentálního „o“ věcech na základě již předem přijatých nesprávných přesvědčeních o realitě, o vědomí, o nás samých, o těle, o vesmíru, apod., ale bezprostřední tělesně cítěné myšlení vyvstávající z hlubokého bytostného naslouchání a tázání se po bytí zkoumaných věcí a událostí, které tvoří jádro a dřeň toho, co lze zvát FILOSOFIÍ či filosofickým myšlením v jejich esenci a skutečném významu těchto slov.
Nedostatek vědomí a impotence myšlení aktuální civilizace se projevuje zejména totalitní diktátorskou vládou nevědomých a nesprávných metafyzických přesvědčení o základním „slovníku“ reality v které žijeme, o vědomí, duši, identitě, těle, vesmíru, prostoru, času, zdraví, nemoci, člověku jako druhu vědomí, o tom, odkud pocházíme, co jsme a kam směřujeme, o zrození, smrti, o životě mezi životy a smyslu toho všeho.
Chybí nám jakékoliv skutečně autentické pravdivostní filosofické ukotvení, které bylo nahrazeno v aktuálním politickém klimatu neo-liberální kapitalistické demokracie totalitní vládou nového náboženství – technologickými vědami, sloužící výhradně říši peněz jako skutečnému vládci nad všemi státy, jejich národy a jejich jednotlivci. Z toho plynoucí deformující nevědomé myšlení a jednání na individuální i kolektivní úrovni pak přináší všechny ty bolestivé jevy a události, s kterými se člověk i lidstvo samo aktuálně potýká a hledá viníky všude možně, jenom nikoliv v nevědomosti, která nám vládne a kterou dogmaticky bez dotazování přijímáme za skutečnost. Naše vzdělávací soustavy od základních škol po akademické instituce se staly pouze služkou pracovního trhu a nástroji masové indoktrinace, doslova a dopísmene prostředkem „vymývání mozků“. Jedním z těchto projevů je to, co Martin Heidegger nazval koncem filosofie, kterou doprovází relativizace pravdivosti jako základní hodnoty, která je nám nyní vydávána za “osobní svobodu” mít jakýkoliv názor.
Přesto v tomto historickém okamžiku, uprostřed tohoto soumraku lidské civilizace se současně objevuje zcela nový počátek – počátek nového meditativního myšlení, které je současně novým návratem filosofie na její místo jako primární či prvotní základní spirituální vědy – vědy před všemi vědami. Současně v tomto novém myšlení spočívá potenciál pro novou historii člověka a zcela novou lidskou kulturu – kulturu člověka vědomí (homo neotikus).
Není náhodou, že se tak děje v oblasti geo-politického středu mezi politickým západem a východem a navazuje na poslední ryze české – přesto kvalitativně zcela univerzální filosofické myšlení, které v Čechách a na Moravě ve svých dobách vyvstalo skrze myslitele a filosofy jakými byli Jeroným Pražský (1377 Praha – 30.5. 1416 Kostnice), Jan Amos Komenský (28.3. 1592 Morava – 15.11. 1670 Amsterdam) či moravský rodák Edmund Husserl (8. 4. 1859 Prostějov – 27.4. 1938 Freiburg im Breisgau, Německo). Je současně rozvinutím otázek nastíněných v díle Martina Heideggera o konci filosofie a úkolu myšlení.
Co je vědomí, s podtitulem Fundamentální otázka současnosti pro 21. století, 135 stran, pevná vazba, cena 500 Kč/21 EUR
Osobní předehra
Během svého života jsem se potkával s různými aspekty či dimenzemi lidské zkušenosti. Co mě ale nejvíce vzrušovalo byla otázka: „Proč to všechno vlastně?”. S vědeckým či filosofickým přístupem a postojem jsem přišel do styku, když jsem se jako dítě zabýval tím, jak vznikají věci, jak vznikl člověk, jak vznikl svět a vesmír. Moji rodiče mi kupovali knížky s názvy „jak vznikl člověk”, „jak vznikl svět” apod. Oficiální stanovisko vedlo kamsi do „minulosti” a pouze do jakési „neurčitosti” s údajným „velkým třeskem” jako prvotní příčinou. Mě samozřejmě „logicky” zajímalo, co bylo před tím tedy? A také kam to vše směřuje? To bylo nic a pak celý vesmír? Tak jsem se dostával „na hranici mezi vším a ničím” a živě si pamatuji, jak jsem si jako dítě snažil představit, jak vypadalo to „NIC” před tím, než je „VŠECHNO”. Nejvíce jsem se tomuto mému dumání věnoval, když jsem zůstal osamocen ve vaně při koupání, lehnul jsem si do teplé vody a dumal tuto otázku.
Běžné přírodovědné vzdělávání gymnaziální či na vysoké škole v oboru matematicko-fyzikálního inženýrství mě nijak zvláště intelektuálně neuspokojovalo a hlubší vědomí a pochopení světa kolem mě mi nepřinášelo, ale zase jsem na druhou stranu pochopil možnosti a omezení technologií spojených s aktuálním vědecko-informačním pohledem na svět. Doprovodné vlastní studium v dané době nového oboru psychologie, tzv. transpersonální psychologie a historie zejména 19. a 20. století mi sice přinášelo další neméně zajímavé otázky, ale ani tyto obory mi neposkytovaly skutečné intelektuální naplnění a uspokojení.
S filosofií jsem se setkal na gymnáziu, měl jsem rád německou filosofii Nietzscheho, Schopenhauera, která byla ovlivněna východními naukami. Později mě oslovil zejména životní příběh prvního českého filosofa Jeronýma Pražského a eseje Martina Heideggera o „konci filosofie”, „úkolu myšlení” a „otázce bytí”.
Ze spirituálních nauk východu i západu, které jsem desítky let studoval i praktikoval je jedinou tradiční duchovní či filosofickou školou, souznící s mou vlastní zkušeností a pochopením vědomí pouze tantrická nauka Anuttara Trika koncipovaná kašmírským tantrikem, filosofem a všestrannou osobytostí Abhinavaguptou (950 – 1020), jehož základní díla jsem i nově zkušenostně interpretoval poprvé v českém jazyce.
Až skrze vlastní zkoumání vědomí samého a současně svého těla – těla ale jako bezprostředně cítěného těla, jsem se dostal ke skutečnému poznání povahy lidské zkušenosti, vnímání, poznání podstaty těla, a tak i světa, historie lidstva, člověka i vesmíru jako takového, tedy k otázkám, kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme, k otázkám co je prostor, čas, tělo, vědomí, já, druzí a lidský druh vědomí apod.
Můj aktuálně žitý “světonázor” lze formulovat asi tak, že jedinou skutečností není objektivní vesmír v čase a prostoru, jak tvrdí oficiální vědecké stanovisko, ale vědomí samé a v něm spočívající nesčetné tvořivé kvalitativní potenciály, které se manifestují v nesčetných zkušenostních dimenzích, světech a tělech, kdy prostor a čas jsou vnitřní dimenze samotného vědomí, a nikoliv vlastnosti objektivního vesmíru, který je pouhý mentální nedokazatelný koncept. Neexistuje žádná podoba bytí, která by nebyla součástí a unikátním vyjádřením univerzálního vědomí všeho co je a může být.
Materialistický objektivizující pohled na svět je zcela neudržitelný, a to včetně jakkoliv jemnohmotného objektivismu, který předpokládá, že svět kolem nás je tvořen hmotou, energií, informacemi či kvanty. Tento názor a všechny další teorie, ideologie a politiky z toho odvozované v posledních třech století jsou ve skutečnosti projevem metafyzické nevědomosti a omezeného způsobu ne-myšlení. Naopak lze přímo cítit a vnímat vše kolem i v nitru nás jako manifestaci jediného pole cítícího vědomí a jeho nesčetných potenciálních kvalit, vzorů a idejí manifestovaných v našem bezprostředním smyslovém vnímání všeho myšleného, cítěného, vnímaného, zakoušeného.
Mé první filosofické otázky, kterými jsem se zabýval jako koupající se dítě a celý můj následný život se svými mnoha dobrodružstvími, přinášející mi současně hluboká poznání mnoha dimenzí lidské zkušenosti nakonec přinesly postupně slyšené odpovídání (nikoliv konečné odpovědi) na tyto otázky v tom, co se svou ženou nazýváme a komunikujeme skrze slova Životní filosofie a praxe vědomí se svým ústředním zkušenostním konceptem a prvotním principem – PRINCIPEM VĚDOMÍ.
O autorech
Jiří a Táňa Krutina ze Šitboře žijí na samotě v západním pohraničí Čech nedaleko obce Šitboř. Zde v ústraní mimo oficiální akademickou podporu věnují veškerý svůj čas zkoumání základních otázek života a výzkumu vědomí samého včetně zkoumání smyslu bytí člověka jako lidského druhu vědomí. Jsou autory Životní filosofie a praxe vědomí (jógy vědomí), která nejen komunikuje nový revoluční způsob bytí se svým ústředním prvotním principem všeho, co je a může být – vědomím – vědomím jako takovým, ale je i potenciálně zcela novým počátkem “teorie všeho”, novou vědou, psychologií, medicínou i politikou i novou historií člověka jako takového.
Vzhledem k tomu, že svůj vlastní společně žitý čas považují za své nejhlubší bohatství, tak svůj výzkum a současně sebe – svou duševní niternost sdílí primárně skrze publikaci svých děl a esejí, a vzácně skrze semináře, přednášky, společné meditace a osobní setkání. Nicméně jejich společné tělo – pole vědomí, jež je ztělesňuje, zpřítomňuje, prostupuje celým naším aktuálním světem, jeho všemi minulostmi i budoucnostmi přestože současně stále nově vyrůstá a je stále usazené v nesčetných TRANS-lidských, NE-lidských a MIMO-zemských sférách hlubin a dálav nekonečného oceánu vědomí.
Objednávky
Obě knihy lze objednat skrze e-mail: nebo tel.: 774 163 193.
V případě objednání obou knih, čtenář obě knihy obdrží za zvýhodněnou cenu 900 Kč/38 EUR
Naše nakladatelství Slovo vědomí právě vydalo své první dvě knižní novinky světově a historicky unikátních děl autorů Jiřího a Táni Krutiny ze Šitboře:
Konec filosofie a počátek nového myšlení, s podtitulem Civilizační bod obratu, 128 stran, pevná vazba, cena 500 Kč/21 EUR
Předmluva
„Dokud králové nebudou filozofy nebo filozofové králi, města nikdy nepřestanou trpět zlem.“
Platón
Nelze nepociťovat, že se lidstvo na prahu 21. století v dnešní globalizující době tzv. post-moderny a vítězné ideologie kapitalistického neo-liberalismu se svými doprovodnými jevy jako je new age ezoterika nahrazující světová náboženství a skutečnou autentickou spiritualitu, nachází ve své nejhlubší krizi. Krizi civilizační, kulturní, politické, ekonomické, sociální, krizi identity a nemoci vztahů k nám samým, k druhým, k přírodě kolem nás i k tomu, co nás přesahuje a spojuje.
Společným jmenovatelem této krize je metafyzická nevědomost a omezené a zastřené vědomí následkem s realitou nesouznících přijatých demagogických a deformačních přesvědčení a z toho plynoucí nedostatek skutečně samostatného svobodného myšlení vyvstávajícího z bezprostředního cítícího vědomí myšlených věcí (gnóze).
Máme sice alespoň formálně zajištěnou tzv. „svobodu slova“, alespoň teoreticky, ale zcela nám chybí svobodné slovo – schopnost svobodného samostatného kontemplativního myšlení – myšlení nikoliv mentálního „o“ věcech na základě již předem přijatých nesprávných přesvědčeních o realitě, o vědomí, o nás samých, o těle, o vesmíru, apod., ale bezprostřední tělesně cítěné myšlení vyvstávající z hlubokého bytostného naslouchání a tázání se po bytí zkoumaných věcí a událostí, které tvoří jádro a dřeň toho, co lze zvát FILOSOFIÍ či filosofickým myšlením v jejich esenci a skutečném významu těchto slov.
Nedostatek vědomí a impotence myšlení aktuální civilizace se projevuje zejména totalitní diktátorskou vládou nevědomých a nesprávných metafyzických přesvědčení o základním „slovníku“ reality v které žijeme, o vědomí, duši, identitě, těle, vesmíru, prostoru, času, zdraví, nemoci, člověku jako druhu vědomí, o tom, odkud pocházíme, co jsme a kam směřujeme, o zrození, smrti, o životě mezi životy a smyslu toho všeho.
Chybí nám jakékoliv skutečně autentické pravdivostní filosofické ukotvení, které bylo nahrazeno v aktuálním politickém klimatu neo-liberální kapitalistické demokracie totalitní vládou nového náboženství – technologickými vědami, sloužící výhradně říši peněz jako skutečnému vládci nad všemi státy, jejich národy a jejich jednotlivci. Z toho plynoucí deformující nevědomé myšlení a jednání na individuální i kolektivní úrovni pak přináší všechny ty bolestivé jevy a události, s kterými se člověk i lidstvo samo aktuálně potýká a hledá viníky všude možně, jenom nikoliv v nevědomosti, která nám vládne a kterou dogmaticky bez dotazování přijímáme za skutečnost. Naše vzdělávací soustavy od základních škol po akademické instituce se staly pouze služkou pracovního trhu a nástroji masové indoktrinace, doslova a dopísmene prostředkem „vymývání mozků“. Jedním z těchto projevů je to, co Martin Heidegger nazval koncem filosofie, kterou doprovází relativizace pravdivosti jako základní hodnoty, která je nám nyní vydávána za “osobní svobodu” mít jakýkoliv názor.
Přesto v tomto historickém okamžiku, uprostřed tohoto soumraku lidské civilizace se současně objevuje zcela nový počátek – počátek nového meditativního myšlení, které je současně novým návratem filosofie na její místo jako primární či prvotní základní spirituální vědy – vědy před všemi vědami. Současně v tomto novém myšlení spočívá potenciál pro novou historii člověka a zcela novou lidskou kulturu – kulturu člověka vědomí (homo neotikus).
Není náhodou, že se tak děje v oblasti geo-politického středu mezi politickým západem a východem a navazuje na poslední ryze české – přesto kvalitativně zcela univerzální filosofické myšlení, které v Čechách a na Moravě ve svých dobách vyvstalo skrze myslitele a filosofy jakými byli Jeroným Pražský (1377 Praha – 30.5. 1416 Kostnice), Jan Amos Komenský (28.3. 1592 Morava – 15.11. 1670 Amsterdam) či moravský rodák Edmund Husserl (8. 4. 1859 Prostějov – 27.4. 1938 Freiburg im Breisgau, Německo). Je současně rozvinutím otázek nastíněných v díle Martina Heideggera o konci filosofie a úkolu myšlení.
Co je vědomí, s podtitulem Fundamentální otázka současnosti pro 21. století, 135 stran, pevná vazba, cena 500 Kč/21 EUR
Osobní předehra
Během svého života jsem se potkával s různými aspekty či dimenzemi lidské zkušenosti. Co mě ale nejvíce vzrušovalo byla otázka: „Proč to všechno vlastně?”. S vědeckým či filosofickým přístupem a postojem jsem přišel do styku, když jsem se jako dítě zabýval tím, jak vznikají věci, jak vznikl člověk, jak vznikl svět a vesmír. Moji rodiče mi kupovali knížky s názvy „jak vznikl člověk”, „jak vznikl svět” apod. Oficiální stanovisko vedlo kamsi do „minulosti” a pouze do jakési „neurčitosti” s údajným „velkým třeskem” jako prvotní příčinou. Mě samozřejmě „logicky” zajímalo, co bylo před tím tedy? A také kam to vše směřuje? To bylo nic a pak celý vesmír? Tak jsem se dostával „na hranici mezi vším a ničím” a živě si pamatuji, jak jsem si jako dítě snažil představit, jak vypadalo to „NIC” před tím, než je „VŠECHNO”. Nejvíce jsem se tomuto mému dumání věnoval, když jsem zůstal osamocen ve vaně při koupání, lehnul jsem si do teplé vody a dumal tuto otázku.
Běžné přírodovědné vzdělávání gymnaziální či na vysoké škole v oboru matematicko-fyzikálního inženýrství mě nijak zvláště intelektuálně neuspokojovalo a hlubší vědomí a pochopení světa kolem mě mi nepřinášelo, ale zase jsem na druhou stranu pochopil možnosti a omezení technologií spojených s aktuálním vědecko-informačním pohledem na svět. Doprovodné vlastní studium v dané době nového oboru psychologie, tzv. transpersonální psychologie a historie zejména 19. a 20. století mi sice přinášelo další neméně zajímavé otázky, ale ani tyto obory mi neposkytovaly skutečné intelektuální naplnění a uspokojení.
S filosofií jsem se setkal na gymnáziu, měl jsem rád německou filosofii Nietzscheho, Schopenhauera, která byla ovlivněna východními naukami. Později mě oslovil zejména životní příběh prvního českého filosofa Jeronýma Pražského a eseje Martina Heideggera o „konci filosofie”, „úkolu myšlení” a „otázce bytí”.
Ze spirituálních nauk východu i západu, které jsem desítky let studoval i praktikoval je jedinou tradiční duchovní či filosofickou školou, souznící s mou vlastní zkušeností a pochopením vědomí pouze tantrická nauka Anuttara Trika koncipovaná kašmírským tantrikem, filosofem a všestrannou osobytostí Abhinavaguptou (950 – 1020), jehož základní díla jsem i nově zkušenostně interpretoval poprvé v českém jazyce.
Až skrze vlastní zkoumání vědomí samého a současně svého těla – těla ale jako bezprostředně cítěného těla, jsem se dostal ke skutečnému poznání povahy lidské zkušenosti, vnímání, poznání podstaty těla, a tak i světa, historie lidstva, člověka i vesmíru jako takového, tedy k otázkám, kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme, k otázkám co je prostor, čas, tělo, vědomí, já, druzí a lidský druh vědomí apod.
Můj aktuálně žitý “světonázor” lze formulovat asi tak, že jedinou skutečností není objektivní vesmír v čase a prostoru, jak tvrdí oficiální vědecké stanovisko, ale vědomí samé a v něm spočívající nesčetné tvořivé kvalitativní potenciály, které se manifestují v nesčetných zkušenostních dimenzích, světech a tělech, kdy prostor a čas jsou vnitřní dimenze samotného vědomí, a nikoliv vlastnosti objektivního vesmíru, který je pouhý mentální nedokazatelný koncept. Neexistuje žádná podoba bytí, která by nebyla součástí a unikátním vyjádřením univerzálního vědomí všeho co je a může být.
Materialistický objektivizující pohled na svět je zcela neudržitelný, a to včetně jakkoliv jemnohmotného objektivismu, který předpokládá, že svět kolem nás je tvořen hmotou, energií, informacemi či kvanty. Tento názor a všechny další teorie, ideologie a politiky z toho odvozované v posledních třech století jsou ve skutečnosti projevem metafyzické nevědomosti a omezeného způsobu ne-myšlení. Naopak lze přímo cítit a vnímat vše kolem i v nitru nás jako manifestaci jediného pole cítícího vědomí a jeho nesčetných potenciálních kvalit, vzorů a idejí manifestovaných v našem bezprostředním smyslovém vnímání všeho myšleného, cítěného, vnímaného, zakoušeného.
Mé první filosofické otázky, kterými jsem se zabýval jako koupající se dítě a celý můj následný život se svými mnoha dobrodružstvími, přinášející mi současně hluboká poznání mnoha dimenzí lidské zkušenosti nakonec přinesly postupně slyšené odpovídání (nikoliv konečné odpovědi) na tyto otázky v tom, co se svou ženou nazýváme a komunikujeme skrze slova Životní filosofie a praxe vědomí se svým ústředním zkušenostním konceptem a prvotním principem – PRINCIPEM VĚDOMÍ.
O autorech
Jiří a Táňa Krutina ze Šitboře žijí na samotě v západním pohraničí Čech nedaleko obce Šitboř. Zde v ústraní mimo oficiální akademickou podporu věnují veškerý svůj čas zkoumání základních otázek života a výzkumu vědomí samého včetně zkoumání smyslu bytí člověka jako lidského druhu vědomí. Jsou autory Životní filosofie a praxe vědomí (jógy vědomí), která nejen komunikuje nový revoluční způsob bytí se svým ústředním prvotním principem všeho, co je a může být – vědomím – vědomím jako takovým, ale je i potenciálně zcela novým počátkem “teorie všeho”, novou vědou, psychologií, medicínou i politikou i novou historií člověka jako takového.
Vzhledem k tomu, že svůj vlastní společně žitý čas považují za své nejhlubší bohatství, tak svůj výzkum a současně sebe – svou duševní niternost sdílí primárně skrze publikaci svých děl a esejí, a vzácně skrze semináře, přednášky, společné meditace a osobní setkání. Nicméně jejich společné tělo – pole vědomí, jež je ztělesňuje, zpřítomňuje, prostupuje celým naším aktuálním světem, jeho všemi minulostmi i budoucnostmi přestože současně stále nově vyrůstá a je stále usazené v nesčetných TRANS-lidských, NE-lidských a MIMO-zemských sférách hlubin a dálav nekonečného oceánu vědomí.
Objednávky
Obě knihy lze objednat skrze e-mail: nebo tel.: 774 163 193.
V případě objednání obou knih, čtenář obě knihy obdrží za zvýhodněnou cenu 900 Kč/38 EUR