První pomoc před stavem ne-moci

Print Friendly, PDF & Email

Zřejmě všichni známe pocit – způsob prožívání, který vyjadřujeme slovy typu: “dnes se nějak necítím ve své kůži” nebo přímo stručněji “nějak se dnes necítím” či jeho doplňující variantu “něco na mě leze”.  Co tím ve skutečnosti vyjadřujeme, co říká naše duše svým sómatickým jazykem?  

Sdělením svého stavu ve smyslu “necítím se…” s doplněním třeba “dobře”, vyjadřujeme zkušenost, že se necítíme – tedy necítíme sebe – já, jak jsme zvyklí, když jsme tím já, kterým se cítíme “doma” – že jsme to skutečně “my”.

Doplněním, že “…na nás něco leze”, nevyjadřujeme jenom prožitek toho, že nějaké jiné – tedy z aktuálního stavu doslova “cizí” já se snaží stát součástí nás samých?

A přímo metaforickým jazykem vyjádření že “…se necítíme ve své kůži”, neříkáme tím dokonce svou vlastní “diagnózu” (dia – gnóze – tedy obojaké poznání), že dané – námi pociťované ztělesňující se – rodící se já doslova dosud necítíme v “hranicích” naší aktuální skutečné identity – “kůže”. Není tou “kůží” vlastně vymezeno naše prožívající Já jako celku, tvořené celo-tělesnou identitou – tedy vědomím těla jako celku, jako naší “kůží” pole cítícího vědomí, kterým ve své podstatě jsme?

Co je významné, je skutečnost, že těmito prohlášeními často oznamujeme to, čemu říkáme, že člověk onemocní. To nejen poskytuje zcela jiný pohled na všelijaké tzv. “nemoci” bez příčin – či s dodatečným nalezením viníků našich nemocí typu viry, bakterie, chřipky, apod.

Míním, ze své zkušenosti, že všechny podobné “nemoci” plynou ze základní oddělenosti našeho aktuálního mentálního játělesné identity jako takové, mezi naší identitou jáství a tělesnou identitou, vědomím sebe a vědomím těla jako celku, které se proměňuje vlivem rození nových aspektů nás samých, naší duše – které si hledají prostor pro svá vyjádření v našem prožívaném já a světě a přijetí v širším vědomí Já.

Nesoulad a nedostatečnou vnitřní pružnost – flexibilitu v tomto procesu pak zpočátku prožíváme způsobem, který vyjadřujeme slovy: “…nějak se necítím”, “něco na mě leze”, “nejsem ve své kůži” či “sofistikovaně” “jsme mimo svou komfortní zónu”, apod.

Pokud se vědomě neotevřeme a nedáme čas tomuto vnitřnímu procesu a “nepříjemné” – ono pociťované “cizí” nenecháme skrze celo-tělesné vědomí plně ztělesnit v našem vědomí jako určitý tón či kvalitu vědomí, který současně promění-transformuje naše celkové sebe-prožívání, ale naopak dále lpíme na svém aktuálním pocitu sebe – pak nové – cizí aspekty naší duše naleznou alternativní možnost svého projevení – projevení své řeči – v podobě “onemocnění”, se svými typickými symptomy duševními a fyzickými, kterými promlouvají.

Charakteristikou všech tzv. “nemocí” je, dle mého mínění, základní nesoulad mezi prožíváním jáství a tělesnou identitou jako takovou a nedostatečná harmonie v procesu ztělesňování duše v naší zkušenosti života, který pak necítíme jako naplňující a smysluplný.

Proto si myslím, že jóga vědomí, s její základní disciplínou, která spočívá ve věnování času vědomí našeho celo-tělesného prožívání sebe i všeho, co si uvědomujeme – je při-rozenou prevencí “nemocí” plynoucích z nedostatečně vědomého a pružného procesu živé reinkarnace naší duše jako celku, která probíhá každým okamžikem.

  • Když se tzv. “necítíš”: Věnuj svůj čas vědomí cítění tvého bezprostředního tělesného prožívání jako celku od vrcholu hlavy po chodidla a buď si vědom, jak se proměňuje tvé prožívání sebe jako celku a ve vztahu k tělu. Buď vědomím svého těla i toho, jak se cítíš v těle.
  • Když cítíš, že na “tebe něco leze”: Věnuj čas vědomí prožívání daného “cizího” pocitu – kde jej v těle prožíváš a udržuj současně celo-tělesné vědomí, a tak rozšiř vědomí probíhajícího transformačního procesu svého sebe-prožívání i vědomí Já jako celku, dokud nezmizí pocit “cizího”.
  • Když “nejsi ve své kůži”: Věnuj svůj čas vědomí svého těla jako celku, jak jej přímo subjektivně cítíš z nitra – zaměř se na prázdný prostor v těle a současně vědomí sebe, dokud se nebudeš opět cítit “ve své kůži” doma.
  • Když jsi se “ztratil”: Procitni dolní část trupu a ztotožni se s celou oblastí nohou od chodidel po pás jako vědomí a procitni svůj kontakt s prostorem pod nohama, který skrze ně pociťuješ.

Komentáře