O vědomí

Snaha fixovat vědomí v podobě nějakého stavu „bytí“ nebo „jáství“ nevede k plné zkušenosti vědomí samého, neboť vědomí je z principu stále věčně nové vědomí každého bytí, tedy každého já. Vědomí není vlastností žádného bytí, ani já ale naopak, žádné bytí, včetně jakkoliv „nejvyššího bytí“ nebo já nemůže existovat bez jejich prvotního vědomí skrze které se zpřítomňují. Vědomí je neoddělitelná rozlišenost od všeho co prožívá, čeho si je vědomé, současně ono samo vše skrze sebe zpřítomňuje (vědomí jako slovesný tvar). Vědomí jako prvotní princip je z principu věčná dynamika. Vědomí je povahou jako slovo spíše „sloveso“, než „podstatné jméno“. Vědomí prostě vědomí každé bytí a každé já a každé byt i já je určitou individuální samostatnou formou a po-citem vědomí samého. Proto míním, že nejvyšší skutečností není žádná forma bytí, nebo jáství, ale samo vědomí.