V následující meditaci jsem vyjádřil CÍTĚNOU realitu vědomí a její sféru. Nikde jsem neprožil něco jako “energie”, “frekvence”, “kvanta”, o kterých hovoří new-age-ezo trh, ale snažil jsem se vyjádřit cítěnou esenci tvořící samotnou sféru vědomí, jejímž jsme každý z nás živým zosobněním a ztělesněním v podobě unikátních abeced vnitřních zvuků tvořících naši unikátní melodii citových tónů vědomí (DNA) – individualizaci tohoto neomezeného pole “božského” vědomí.
(((OM)))
Není žádné skutečnosti či reality mimo vědomí.
Vědomí není vlastností žádného bytí.
Veškeré bytosti jsou individualizované vzory-struktury vědomí.
Podobně jako ticho, vědomí je nepojmenovatelné a nevyjádřitelné slovy. Ačkoliv “ticho” je slovo, které je jmenuje, ticho samo není slovem ani jménem.
Jelikož všechny bytosti vyvstávají jako individualizace vědomí, jsou také esenciálně nepojmenovatelné a nevyjádřitelné slovy.
Ale v tomto tichu je zvuk – vnitřní zvuk.
Vědomí není nikdy “neutrální” či “bez nálady”, ale naopak vždy tónované určitou náladou – konkrétním citovým tónem (CITÓN/dhvani).
Veškeré realita je tvořena nekonečnými citovými tonalitami vědomí.
Bůh není bytost. Bůh “nemá” nálady. Bůh je tvořen nekonečně náladami či tonalitami vědomí – citovými tóny – a současně nekonečnem potenciálních tvarů a vzorů-struktur těchto citových tónů.
Zvuk je tvar či vzor-struktura tónu. Vnitřní zvuk je tvarem či vzorem-strukturou citového tónu. Každý tvar, vzor či struktura je vnitřní zvuk ticha. Vnitřní zvuk je tvar, vzor-struktura citového tónu vědomí.
Každý tvar, vzor či struktura daného citového tónu mu propůjčuje konkrétní senzuální duševní kvalitu. Všechny smyslové kvality a zkušenosti jsou proto vyjádřením těchto sensuálních duševních kvalit citového tónu, který vyvstal jako daný tvar, vzor či struktura skrze vnitřní zvuk.
Bůh nemá tvar. Bůh je beztvarý. Ale beztvarost není to samé jako prázdnota, ale je naopak nekonečnou tvořivě-in-formující potencialitou. Vědomí samé se tvaruje do podob individualizovaných tvarů či struktur a vzorů a tak stále aktualizuje svůj vlastní nekonečný tvořivě-in-formující potenciál. Jelikož všechny tvary jsou esenciálně tvary či struktury-vzory citového tónu – vnitřních zvuků, vědomí samo sebe zvučí do individualizovaných vzorů-struktur a tak současně aktualizuje nekonečný tvořivě-in-formující potenciál citového tónu.
Neexistují žádné, ať už aktuální nebo potenciální, skutečnosti či reality mimo vědomí. CENTRÁLNÍ TÓN je základním NAPĚTÍM-PNUTÍM mezi dimenzí potenciality a aktuálními realitami v konečné skutečnosti neomezeného vědomí. Tento CENTRÁLNÍ TÓN mezi dimenzí potenciality a aktuálními realitami v konečné skutečnosti neomezeného vědomí, které je Bohem, se v tantře nazývá SPANDA. Všechny citové tóny jsou vyjádřením a obsaženy v tomto CENTRÁLNÍM TÓNU (SPANDĚ). V něm spočívají a z něj vyvstávají v nekonečných HARMONIÍCH všechny tóny a všechny možné jejich kombinace.
Jazyk je tvořen konečnou abecedou písmen a zvuků a přesto je zdrojem nekonečně slov, vět a jejich kombinací. Všechny nejrůznější jazyky a všechny reality a skutečnosti jsou vyjádřením božských abeced vnitřních zvuků. TANTRA je božským “tkalcovským stavem” jazyka, který utkává vzory-struktury tkaniva vnitřních zvuků z abeced vnitřních zvuků.
Abecedy vnitřních zvuků jsou tím, co dává formu senzuálním-duševním kvalitám citového tónu v podobě smyslových kvalit – jako jsou vizuální tvary, slyšitelné zvuky, somatické vjemy jako lehkost a tíže, pevnost a roztříštěnost, teplo a chlad, světlo, tma a barvy apod. Všechny smyslové tvary, vzory a kvality jsou vyjádřením tvarů, vzorů a kvalit citových tónů – které jim dávají podobu skrze vnitřní zvuk.
Podobně jako je písmeno tichou tváří zvuku, tak každá “osoba-persona” je unikátní individuální tváří božského pole vědomí – jednou PER-SÓNIFIKACÍ či zosobněním (vzorováním-strukturováním) tohoto božského pole vědomí skrze vnitřní zvuk (sónos). Veškerá řeč vyjadřuje ty abecedy a vzory vnitřních zvuků, skrze které vědomí personifikuje sebe sama. Skrze individualizaci a personifikaci vědomí samé nalézá vyjádření svým nekonečným tvůrčím-in-formujícím potenciálům, nekonečným vzorům-strukturám a kvalitám spočívajícím dosud latentně v daném citovém tónu božského vědomí.
Vědomí je nepojmenovatelné. Bytosti, jelikož jsou individualizacemi vědomí, jsou také nepojmenovatelné. Bytosti nemají jména, ale jsou JMÉNY – tvořenými abecedami vnitřních zvuků. Všechny bytosti jsou ZVUČENY vnitřním TICHEM, kterým je vědomí. Všichni bohové jsou ZVUČENI Bohem, kterým je neomezené “božské” vědomí.
Není nic mimo Boha, protože není nic mimo vědomí. Bůh přesahuje všechny aktuální podoby realit a skutečností, neboť vědomí samé zahrnuje vědomí nekonečné potenciality. Bůh je současně imanentně-vrozeně přítomen ve všech bytostech a aktualitách jako jejich vlastní vědomí a jako jejich vlastní unikátní a ZÁKLADNÍ TÓN a jako jejich vlastní nekonečný tvůrčí-in-formující potenciál, který nabývá svých podob skrze kombinace vnitřních zvuků – MANTRY.
Všechny bytosti a podoby bytí jsou esenciálně ŽIVÉ MANTRY božství, kterým je neomezené vědomí – stále a věčně zvučící, tvarující, transformující SEBE SAMA jako HUDBU-MUZIKU citových tónů.
(((OM)))