Měsíc: Březen 2017

Vědomí není jenom statickým základem a zdrojem všeho, ale je současně „živou“ schopností – vůlí a připraveností k vyjádření se ve svém Sebe-prožívání (vimarša) ve všem, čeho si vědomí je vědomé.

Abychom mohli být vědomím, tedy být vědomí, musíme si být prvně vědomi všeho, co právě prožíváme, nejen své aktuální zkušenosti či já, ale celého tělesného bytí, myšlenek, emocí, pocitů, což vede k zintenzivnění a rozšíření samotného vědomí našeho prožívání jako celku v naší prožívané zkušenosti.

Jak rozpoznat samo vědomí v naší zkušenosti? Stále něco prožíváme nebo se nějak prožíváme. Stále si něco uvědomujeme, jsme si něčeho vědomi. Vše, co si pouze uvědomujeme je u-vědomí, ale není vědomím samým. Smyslem je být samotným vědomím a nikoliv něčím, čeho jsme si pouze vědomi. Proto platí vyjádření pravdivosti naší zkušenosti (mantra): Nejsem ničím z toho, co…

Je zřejmé, že čím jsme vědomější a přebýváme v širším poli vědomí naší aktuální zkušenosti a větší hloubce aktuálního prožívání, tím více se celý náš život ve svém univerzálním vyjádření stává vědomějším a duše v našem tělesném ztělesňování nalézá svobodnější a kreativnější vyjádření nesoucí plody a kvality širšího vědomí.

Snaha fixovat či omezovat svůj pocit sebe, či způsob prožívání jenom na určitý způsob či vzor prožívání či určité “já” vede k omezenému způsobu, či omezenému “slovníku” prožívání a tedy omezení naší identity a tak vědomí samého.

Žijeme a prožíváme svět takový, jaké máme tělo, jak se právě ztělesňujeme, jak volíme a současně svět tvoříme svým celkovým způsobem prožívání svého bytí jako celku. Svět neexistuje oddělen od já a už samo já implikuje určitý svět či sféru prožívání.

Jak vím, že něco vůbec existuje, že existuji já, druzí, svět, či jakýkoliv bůh? Jedině skrze vědomi toho či onoho. Vše, co existuje, vděčí za svou existenci výhradně vědomí své existence, – které není pouhým svědkem, ale skrze sebe zpřítomňuje – vědomí a prožívá veškeré  formy bytí i Bytí jako takové. Bez vědomí není nic uvědomovaného, ani žádné já.…