Příspěvky v rubrice Články

Tělo vědomí-duše

21.b: Tělo a krev nemohou zdědit království Boží. To, co bude jistě dědit, patří Ježíšovi a jeho krvi. Co je to, co bude dědit? Tak pravil: “Ten, kdo nejí mé tělo a nepije mou krev, nemá v sobě můj život.” Co je jeho tělo?…  →

Sómatická sensualita duše

Člověk není bytostí tvořenou “fyzickým tělem” a “myslí”, ale je zejména duší, která se projevuje jako tělo-mysl a prožívané události ve světě. Naše duše není nějakým od-těleným “duchem”, ale je naopak samým tělem – tělem cítícího dýchajícího vědomí, kterým jsme, v kterém vše v nitru i kolem nás prožíváme jsme si [...]

První pomoc před stavem ne-moci

Zřejmě všichni známe pocit – způsob prožívání, který vyjadřujeme slovy typu: “dnes se nějak necítím ve své kůži” nebo přímo stručněji “nějak se dnes necítím” či jeho doplňující variantu “něco na mě leze”.  …  →

Láska není “prožitkem“, ale cít...

Láska není určitou věcí, atributem, či vlastností určitého bytí, podobně jako vědomí není vlastností či atributem určitého bytí nebo bytosti. Lásku vyjadřujeme slovy “miluji tě”, „mám tě rád“ apod.…  →

Dýchání a prožívání

Naše dýchání souvisí s naším prožíváním. Způsob, jakým se prožíváme jako my sami a tělo, ovlivňuje způsob našeho dýchání. Umění dechu nás učí skrze vědomou změnu dýchání měnit způsob, jakým se prožíváme.…  →

Běžné vnímání a vědomé vnímání

V běžném denním stavu vědomí vnímáme převážné zrakem a sluchem a jsme zaměřeni na vnímané objekty, ať už zrakové nebo slyšené, které v souladu se svým myšlením dále objektivizujeme. Ztotožněni s uvědomovanými zkušenostmi smyslových objektů, nebo jejich  prožívaným já (egem), si současně nejsme vůbec vědomi našich samotných [...]

Vnější a vnitřní dýchající tělo

Vnější dýchání těla Skrze běžné – vnější aerobní tělesné dýchání vstřebáváme v plících kyslík ze vzduchu, který pomocí krve okysličuje naše tělo a vstupuje do jeho procesů. Tak se doslova a do písmene stává kyslík ze vzduchu kolem nás součástí každé naší buňky.…  →

Dech a dýchání

Co můžeme říci o dechu a fyzickém dýchání, kterým dýcháme kyslík, tedy aerobním dýchání? Když zemřeme, toto dýchání ustane. Když jsme činní nebo v pohybu, aerobní dýchání se zrychluje. Když jsme unavení či ospalí, dýchání se zpomaluje.…  →

Čas a jeho intenzitu zakoušíme t...

O čase hovoříme, že jej buď máme nebo máme nedostatek. Ruku v ruce s tím jde nedostatek prostoru pro určitá setkání a události. Jak prožíváme obecně “nedostatek času” ať už pro někoho nebo pro něco – nějakou aktivitu?…  →

Od psycho-logie k psyché-ologii

Jednou z oblastí a dokonce profesí, která se snaží poznat, popisovat či dokonce léčit lidskou “psychiku”, nebo se přímo snaží stavět do role autorit, která o ostatních lidech (nevzdělaných v daném konceptuálním prostoru znalostí) ví více, než oni sami a dokonce ve svých konceptuálních rámcích se snaží lidské prož [...]

Identita učitele umění či jógy v...

Ve vztahu k tomu, co nazývám umem/jógou vědomí, je oprávněnou otázkou, co či kdo je či může být učitelem umu/jógy vědomí? A potřebuje učení umu vědomí vůbec učitele – lépe potřebujeme ke studiu a praxi umu vědomí, učitele, gurua, mentora, či průvodce, ať už jej zveme jakkoliv?…  →

Poznání Já

Východní jóga i západní duchovní tradice hovoří o nutnosti “poznání sebe” či hovoří o “dosažení Já”, či “realizaci” našeho pravého Já. Co tím je míněno? Míním, že jím nemůže být žádný “konečný” “nejvyšší” statický fixní stav, nějaká “božská totožnost”, ale výhradně samo vědomí našeho prožívání sebe a těla jako ce [...]