Zkušenostní interpretace původního textu Abhinavagupty: Anuttarāṣṭikā
2. sútra
Existuje svět nebo neexistuje? Je svět skutečný nebo neskutečný? Myšlení tímto způsobem a s ním spojené otázky například týkající se vysvobození z převtělování ve světě jsou zcela irelevantní. Ve skutečnosti neexistuje lineární převtělování určitého já, ani já, které by se převtělovalo. Jak lze pak hovořit o nesvobodě a nutnosti vysvobození? Snaha vysvobodit to, co je podstatně stále svobodné, je neplodné úsilí, neboť ve skutečnosti jsi nebyl nikdy nesvoboden. Všechny podobné úvahy jenom vytváří další klamy podobné stínům či zlým duchům, podobně jako klam vidění hada v provazu. Jsou projevem nesprávných přesvědčení a připoutanosti k nim, jež zamezují přímo vnímat skutečnost, kterou je vědomí takové, jaké je.
Naše vlastní myšlení, názory a přesvědčení o skutečnosti nám rámcují samo vnímání skutečnosti. Pokud chovám přesvědčení v rozporu se skutečností, pak i skutečnost vnímám deformovaně.
Typickým používaným konceptem v duchovních naukách je učení o utrpení samsára, o nesvobodném v koloběhu znovuzrozování pohlceném já, které se lineárně převtěluje z jednoho těla do druhého. Tento koncept je převzatý z východních učení a opakován i učiteli na západě. Je pravdivý? Ve svém tvrzení vychází z již nevyslovených předpokladů o tom, co je „já“ a „tělo“, a z lineárního chápání času.
Mysl je schopnost rámcovat a formulovat své představy. Pokud si vytvoříme takovou představu, pak se zákonitě i ptáme: jak se z ní vysvobodit? A opět se mysl pouští do otázky „jak na to?“
Skutečnou podstatou jógy či „duchovní praxe“ není provádění nějakých konkrétních cvičení, kterými máme vyřešit naše nepromeditované a nesprávné přijaté představy o skutečnosti, ale meditovat zcela základní živé otázky v přímém vztahu k našemu vlastnímu bytí a jeho prožívání. Co je já v mé zkušenosti, jejíž jsem vědomí? Co je tělo a tělesnost v mém vědomí prožívání těla a tělesnosti? Co je svoboda v mém vědomí prožívání? Co je převtělování já v mém vědomí prožívání? A podobné.
Je minutí se cíle přijímat nesprávná přesvědčení a v jejich rámci, který nám již z principu omezuje naši zkušenost, se snažit něco dosahovat či se vysvobozovat.
Nelze se ani něčeho vzdát ani cokoliv nového získat. Proto se nezříkej a nepřipoutávej k ničemu a zůstávej „mezi“ vším (i to, i to, nejen to, nejen to atd…) jako samo vědomí prožívání toho, co je, a rozpoznávej stále širší prostor světla vědomí, své Já, v jeho stále hlubší intenzitě svého bytí, v kterém tvé prožívání vyvstává ze své vrozené svobody, a buď přirozeně šťasten tam, kde jsi v daném okamžiku.
Meditativní vědomí je aktivní vědomí „mezi“ současně dvěma póly různých polarit (vně-vnitru těla, vrchol-zakořenění, lehkost-pevnost, nádech-výdech apod.) tvořící pnutí a potenciál změny v našem prožívání. Současně je ale zahrnuje v jejich společné esenci, ve vědomí.
Spočívání „mezi“ je vyrovnáním obou pólů v harmonii, v jedné notě ve společné esenci – oceánu vědomí, kdy vědomí prožívání je současně prožíváním samotného vědomí. Je samotným vědomím prožívání přesahujícím prožívajícího i prožívané ve stále nové svobodné zkušenosti vzájemné proměny. V každém okamžiku změny prožívání ve vědomí dochází samovolně k nové možnosti rozpoznání širšího pole světla vědomí našeho prožívání a současně možného jejího hlubšího prožití jako ztělesnění tohoto nového vědomí v našem bytí.
Udržování vědomí prožívání bez ztotožňování se s prožívaným nebo prožívajícím já, vede přirozeně k rozpoznávání stále širší, ale současně proměnlivé (nikoliv fixní) identity – vědomé Entity. Ta je živým tělem vědomí (živátma) jako individuální projev mnohaúrovňového vesmíru vědomí (jako jeho duše) a výsledkem meditativního vědomí prožívání sebe jako celku.
Čím více a vědoměji prožíváme sebe ve své celistvosti, tím vědomějším, širším a hlubším vědomím a jeho vyjádřením potenciálně jsme a můžeme ztělesňovat ve své zkušenosti.
Tak se učíme, jsme vyučováni a učíme v jediné univerzální škole Života. Učíme se doslova hrát Život. Život je „HRA“. Ale pozor, co JE „H-RA“ či „RA-H“!
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (1)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (2)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (3)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (4-5)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (6)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (7)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (8)