Zkušenostní interpretace původního textu Abhinavagupty: Anuttarāṣṭikā
4. sútra
Na rozdíl od potěšení z dosaženého bohatství, vína, milování, kontaktu s mladou dívkou, na rozdíl od světla lampy, slunce nebo měsíce, na rozdíl od radosti pociťované při úlevě od těžkého břímě, rozkoš zkušenosti prožívání světla vědomí je podobno nalezení zapomenutého drahocenného pokladu.
Nehledej nic, nesnaž se něco dosáhnout mimo sebe, ale rozpomeň se. Dej si čas potřebný k procitnutí v celém svém bytí věnováním se vědomí svého prožívání.
5. sútra
Všechny pocity připoutanosti, nepřátelství, potěšení, bolesti, egoismu i depresivní stavy duše nejsou rozdílné od Pána, jehož Tělo tvoří vědomí vesmíru jako celku.
Objevování a opětné zanikání se ti jeví jako oddělené. Ve skutečnosti jsou neoddělitelné a jsou pravou povahou veškerého bytí. Probíhají současně v poli vědomí tvořící tělo vědomí. Cokoliv prožívaného vyvstane nebo se ti děje, prožívej bezprostředně jako změnu tónu samotného prožívajícího vědomí, kterým stále jsi. Jak bys Jím mohl nebýt stále potěšen, když zaujmeš takový postoj?
Je to vědomí samo (Šiva), které se skrze svou samostatnou moc (Šakti) ztělesňuje jako všechny bytosti a jejich světy a celý vesmír. Šiva, vědomí, je duší vesmíru, jež je jeho Tělem. Vědomí je vše a současně vše je manifestace vědomí, a tedy vždy určité vědomí. Nazíráme-li vše jako projev vědomí, tedy prožíváme-li vše ve svém bytí skrze celo-tělesné vědomí, snadno současně udržujeme vědomé přebývání ve vědomí. Jedno podporuje druhé (i to, i to a současně nejen to, nejen to).
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (1)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (2)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (3)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (4-5)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (6)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (7)
- Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (8)