Jak rozpoznat samo vědomí v naší zkušenosti? Stále něco prožíváme nebo se nějak prožíváme. Stále si něco uvědomujeme, jsme si něčeho vědomi. Vše, co si pouze uvědomujeme je u-vědomí, ale není vědomím samým. Smyslem je být samotným vědomím a nikoliv něčím, čeho jsme si pouze vědomi.

Proto platí vyjádření pravdivosti naší zkušenosti (mantra): Nejsem ničím z toho, co si mohu pouze uvědomovat – být vědom, ale jsem vědomím všeho, co si právě uvědomuji, nebo mohu uvědomovat.

To, že si něco uvědomujeme, ještě zdaleka neznamená, že jsme také vědomím samým. K tomu je však nutné pouze věnovat potřebný dostatečný čas (meditaci) k “ustoupení” od přímého reaktivního prožívání sebe, druhých a věcí světa do vědomí našeho prožívání jako celku, což nám umožňuje v naší zkušenosti vyvstání prožívajícího já, které není žádným ze zakoušených já a způsobů, jak se prožíváme, ale které je vědomím samým prostým přirozeně všech omezení, plynoucích ze ztotožnění s omezenými způsoby prožívání sebe, druhých i světa.

Vědomí samo, proto míním, si nelze – z principu “uvědomit”, či “dosáhnout” činností typu “soustředění na ně”. Vědomí se projevuje a vyjadřuje v prožívání-zakoušení. Vědomí a prožívání jsou od sebe nedělitelnými aspekty zkušenosti. Je-li vědomí v prožívání pohlcováno, připoutáváme se k omezujícím způsobům prožívání sebe, druhých i světa, v kterém žijeme a jak v něm žijeme. Naopak vědomí prožívání nás osvobozuje od všech omezujících způsobů prožívání sebe i druhých. Tak vyvstává ono Já, které není žádným ze zakoušených já, ale samo vědomím-prožívajícím Já, které nám umožňuje se vědomě ztotožnit s různými já bez omezení a nevědomého ztotožňování se s nimi.

Nejbližší tradiční instrukci jsem shledal ve známém “buď tichý”. K rozpoznání samotného vědomí není nutné a ani není, dle mého mínění žádoucí, „rozlišovat se“ se od našich myšlenek, pocitů, tělesných impulsů, ale co je nutné, je naopak začít si jich být vůbec vědom a současně tím, že okamžik po okamžiku, tedy stále věnujeme čas výhradně vědomí našeho prožívání jako celku, tak nás samo vědomí chrání a současně osvobozuje od ztotožnění s jakýmkoliv zakoušením sebe, druhých, nebo světa.

Někteří duchovní autoři učí, že je nutné obrátit naší pozornost na samo vědomí či v horším případě na nějaké “Já” či “Já jsem” a odvrátit jí od věcí uvědomovaných. Dokonce učí, že abychom vůbec poznali sebe ve vědomí, je nutné se nejprve rozlišit od všeho uvědomovaného, a pak přivrátit pozornost na samo vědomí. Chápu, že to je snaha popsat „technologicky“, jak „na to“ – ale to „to“ je určeno právě tou „technologií“.

Otázkou zůstává, jaká já obrací pozornost na jaké “Já” a jak lze z určitého já, což je vždy určitý pocit sebe vést pozornost na “něco” – co je z principu nelokální a neumístitelné, ale naopak samo nutnou podmínkou existence prožitku-zkušenosti jakéhokoliv já, které by mohlo manipulovat pozorností. Míním naopak, že jde o velké nepochopení vycházející z nesprávného přesvědčení, že vědomí samo patří určitému já, které s ním manipuluje pozorností, což je běžné “materialistické” a „vlastnické“ pojetí vědomí.

Otázka rozpoznání vědomí Já není otázkou soustředění jednoho já na jiné Já, ale v rozpoznání, přirozené duální podoby našeho jáství, jako dynamické neoddělenosti prožívajícího já a prožívaného já skrze věnování času vědomí našeho prožívání jako celku.

Pochopil jsem, že i přesto, že každý z nás jsme vědomí, a že existuje jedno vědomí všeho, co je a může být, jehož jsme každý individuální součástí, tak jednou věcí je toto rozumové pochopení a přijetí jako “názoru” a zcela jinou věcí, je jeho přirozené žití a schopnost autentického vyjádření či ztělesnění jako vlastního stavu bytí. To vyžaduje dostatečně potřebný čas věnovaný samotnému vědomí v našem prožívání a jeho udržování v naší zkušenosti.

A ještě zcela jinou věcí je učit se vědomí v jeho různých aspektech přímo ztělesňovat, sdílet či zprostředkovat nebo komunikovat druhým lidem. To samo o sobě je zcela samostatným druhem jógy či umění. Je pravdou, že každý člověk zcela přirozeně ztělesňuje to, kým vědomě je a vyzařuje své vědomí, přesto nám často chybí dostatečná schopnost živé řeči našeho lidství v plném souznění s tímto vědomí.

Proč nám často chybí pochopení a dočasná momentální neschopnost prožívání samotného vědomí? První oblast nevědomosti spočívá v našich přijatých – či nám vládnoucích přesvědčení, ať už vědomých, často nevědomých a jejich řeči vyjadřující se v našem myšlení, které současně ale nevyhnutelně formuje náš způsob prožívání (meditaci). Současně samozřejmě v tom, že samotnému vědomí našeho prožívání nevěnujeme svůj čas a tedy své bytí.

Základním projevem nevědomého přesvědčení o povaze vědomí a jáství, je přivlastňování si prožívání a tedy i vědomí našemu já, která se jazykově vyjadřuje i v našem myšlení a řeči (jazyce) slovy “já jsem tím či oním, to, či ono”, které současně posiluje naše prožívání takto vyjádřené a doslova rámcuje naší prožívanou zkušenost. Proto je vhodné si uvědomit autentickou řeč vědomí, která říká místo “já jsem to či ono”, “vědomí cítí to, či ono” a změnit v souladu s ní své skutečné prožívání, tedy ustoupit do samotného vědomí našeho prožívání. Nejde samozřejmě jenom o to si toto opakovat, ale skutečně s tím v souznění se prožívat.

Věnuj potřebný čas tomu, aby si jsi si byl plně vědom své aktuální prožívané zkušenosti a plně přijal všechny myšlenky, emoce, pocity, vše, co je právě přítomno ve tvém nitru i kolem tebe, aniž by ses s čímkoliv ztotožňoval. Místo toho se věnuj prožívání prostoru v tvém těle i kolem něj a ztotožni se samotným prostorem, jako vědomím všeho, co si právě uvědomuješ.

Nejsi ničím z toho, co si můžeš pouze uvědomovat, jsi prostorem vědomím, který prožívá vše uvědomované, podobně jako je prostor různý od věcí v něm, je vědomí různé, ale neoddělitelné, od všeho, co si uvědomuje.

Pouze pokud věnujeme pravidelně svůj čas snaze být více vědomí vedoucí k rozšíření prostoru vědomí v kterém spočíváme, může vyvstat nový pocit i zkušenost nás samých a tedy i nový bdělejší vztah k druhým či ke světu.

Základní jógou vědomí je jóga bdělého prožívání, která spočívá v návyku, že kdykoliv zjistíme, že jsme se nechali ztotožnit s nějakou myšlenkou, nebo sebe-prožíváním, zkrátka kdykoliv je naše vědomí pohlceno v prožívání, nejprve vnitřně doslova “zpomalíme” a začneme věnovat svůj čas výhradně tichému vědomí našeho celo-tělesného prožívání sebe i daných myšlenek a ztotožníme se naopak s prostorem, v kterém vyvstávají.

Od ztotožnění s prožívanými zkušenostmi sebe, či věcí uvědomovaných, usazujeme se v samotném vědomí našeho prožívání, které nám umožňuje nové prožívání nás samých i věcí uvědomovaných.

Meditační praktiky

Následující základní meditace, nám umožňují přímé rozpoznání vždy přítomného samotného vědomí v naší zkušenosti prožívání. Toto vědomí není něčím “mimo” náš právě zakoušený a prožívaný svět či nás samé, něco “přesahujícího či transcendujícího” stojícího mimo sféru přímého tělesně-smyslového prožívání, ale je celkovým – či stále k nové celistvosti směřujícím samotným vědomím prožívání nás samých i všeho, co právě prožíváme či si uvědomujeme.

Prvním předpokladem je zvýšení – zintenzivnění naší bdělosti-pozornosti v naší zkušenosti prožívání. Pokaždé, když jsme si něčeho vědomi, něco si uvědomujeme, současně se zesiluje přítomnost-projevenost samotného vědomí, v kterém spočíváme a v kterém si dané uvědomujeme, což přináší potenciálně novou zkušenost samotného vědomí, kterým jsme.

Pokud současně jsme si stále vědomi nových jevů v naší zkušenosti, rozšiřujeme celkové pole našeho vědomí prožívání, aniž bychom opouštěli vědomí stávající zkušenosti, máme možnost v tomto okamžiku roz-poznat samotný neproměnný, ale zesilující se aspekt samotného vědomí prožívání, v kterém se uvědomované zpřítomňuje, neboli našeho širšího nelokálního pole vědomí Já.

Všechny následující meditace rozšiřující zkušenost našeho vědomí využívají praxe udržování společného prostoru a tedy celkového vědomí dvou současně prožívaných aspektů naší zkušenosti (vnitřní a vnější) jako je vědomí sebe-prožívání a vědomí těla, nebo vědomí zkušeností vně pociťovaného těla a současně v nitru. Tomuto módu myšlení-jazyka samotné sféry vědomí odpovídá logika: “i to-i toto” a současně nejen to-nejen toto” a nikoliv “buď to nebo toto”.

Typy těchto meditací (dharán) nebo jejich základ můžeme nalézt už ve starobylé tantrické meditační příručce Vidžňána Bhairava Tantra. Všechny následující meditace jsou výsledkem zkušenostního promeditování a meditativního procítění-promyšlení formulace jejich instrukcí se snahou, aby přímo komunikovaly požadovanou zkušenost vědomí.

Nejsou tedy “kuchařkou”, jak na to pro “mysl” oddělenou od těla, ale řečí komunikující změnu v prožívání a ve vědomí.

Individuální kontext

Meditace na základní procítění tělesného vědomí

Následující “delší” meditace se zaměřuje na kultivaci základního procítění tělesného bytí, jako podmínky pro zvýšení bdělosti-pozornosti našeho vědomí, což je primární kapacitou pro další praktiky jógy vědomí.

Věnuj potřebný čas následujícím instrukcím. Prožívej čtené-slyšené instrukce a buď vědomím prožívání, které způsobuje jejich provádění. Vycházíme z aktuálního celo-tělesného vědomí. Po ukončení meditace lze z nového vědomí našeho prožívání jako celku opět cvičení opakovat opět od začátku.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti čela a očí včetně svalů kolem nich;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěného nosu, licí, úst a čelistí;
Uvědomuj si-buď si vědom celého procítěného obličeje jako celku.
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti temene, zadní i postranní oblasti hlavy;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné hlavy jako celku;
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného proudění dechu nosními dírkami;
Současně s pohybem dechu nosními dírkami prožívej dýchání celým procítěným povrchem hlavy;
Buď vědomím pociťované oblasti hlavy jako celku.
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného vnitřního prostoru hlavy z tohoto vědomí.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěného čelního i zadního povrchu hrudi;
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného zvedání a klesání hrudi v rytmu dechu v předozadním směru.
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti po stranách trupu;
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného rozpínání a uvolňování hrudi v rytmu dechu do stran.
Prožívej expanzivně-relaxační pohyb dechu celým procítěným povrchem hrudi;
Buď vědomím procítěné oblasti hrudi jako celku.
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného vnitřního prostoru hrudi z tohoto vědomí.

Uvědomuj si-buď si vědom hlavy, hrudi a celé horní části trupu jako celku;
Uvědomuj si-buď si vědom kontaktu chodidel s podlahou, nohy, hýždě a celou spodní část trupu;
Uvědomuj si-buď si vědom celé oblasti břicha včetně zadní části spodku trupu;
Buď vědomím procítěné oblasti břicha jako celku.
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného vnitřního prostoru břicha z tohoto vědomí.

Uvědomuj si-buď si vědom subjektivně pociťované oblasti “tenkého pásu” podbřišku;
Uvědomuj si-buď si vědom pociťování, jak se daná oblast s každým nádechem rozpíná jako balón a opět se s výdechem vyprazdňuje a uvolňuje;
S každým nádechem prožívej procitnutí vědomí horní části těla do celého prostoru kolem a s každým výdechem prožívej procitnutí vědomí dolní části trupu do vnitřního prostoru v oblasti podbřišku dolní části trupu;
Centruj těžiště-střed svého celo-tělesného vědomí sebe i dechu v tomto tichém vnitřním prostoru vědomí.
Buď vědomím svého sebe-prožívání těla jako celku.

Následující meditace můžeme provádět sami individuálně, kdykoliv budeme cítit potřebu, či si vzpomeneme. Umožňují nám rozpoznání a udržování samotného vědomí a pochopení jeho vztah k naší celkové zkušenosti prožívání.

Pro formální meditační cvičení doporučuji základní pohodlnou pozici v sedě s nohama na zemi s rovnou páteří ať už bez opory zda nebo s opřením. Věnuj dostatečně čas přímému prožití čtených-poslouchaných instrukcí a prožívej význam nesený slovy, současně si všímej změny tvého vědomí i samotného prožívání v tomto vědomí. Věnuj každé meditaci z počátku prostě takový čas, který potřebuješ k plnému procitnutí zkušenosti. S opakováním se schopnost spočívání v samotném vědomí opět rozpomíná a zesiluje.

Meditace “oblasti těla-celek”

Uvědomuj si-buď si vědom, jakým způsobem pociťuješ různé části těla: hlavu, krk a ruce, hruď, břicho a hýždě, nohy a chodidla;
Uvědomuj si-buď si vědom, jakým způsobem pociťuješ své tělo jako celek;
Buď vědomím svého sebe-prožívání těla jako celku.

Meditace “předmět-tělo v prostoru”

Uvědomuj si-buď si vědom nějakého předmětu;
Uvědomuj si-buď si vědom prostoru kolem daného předmětu;
Uvědomuj si-buď si vědom prostoru kolem tvého těla
Buď vědomím společného prostoru obklopujícího tvé tělo i předmět.

Meditace “předmět-tělo v prostoru kolem těla”

Uvědomuj si-buď si vědom nějakého předmětu v prostoru kolem tebe;
Uvědomuj si-buď si vědom svého těla jako celku v prostoru který jej obklopuje;
Buď vědomím prostoru obklopující tvé tělo i uvědomovaný předmět.
Pociťuj-přímo prožívej, že předmět i tělo se nachází v tomto společném vědomí.

Meditace “předmět – předmět v prostoru”

Uvědomuj si-buď si vědom nějakého předmětu v prostoru kolem tebe;
Uvědomuj si-buď si vědom ještě nějakého dalšího předmětu v prostoru kolem tebe aniž bys musel pohnout zrakem;
Buď prostorem vědomí v kterém se oba předměty nacházejí.

Meditace “prostor kolem předmětu a těla”

Uvědomuj si-buď si vědom prostoru kolem určité věci či předmětu;
Uvědomuj si-buď si vědom prostoru kolem svého těla;
Buď prostorem vědomí v kterém se oba prostory nacházejí.

Meditace “subjektivní kvalita předmětu – předmět”

Uvědomuj si-buď si vědom určité subjektivní smyslové kvality nějaké věci (tvaru, barvy, povrchu);
Uvědomuj si-buď si vědom současně jiné smyslové kvality dané věci;
Uvědomuj si-buď si vědom dané věci jak celku;
Buď vědomím dané věci i jejích subjektivních kvalit.

Meditace “subjektivní kvalita předmětu – část těla”

Uvědomuj si-buď si vědom určité subjektivní smyslové kvality nějaké věci (tvaru, barvy, povrchu);
Uvědomuj si-buď si vědom určité části svého těla;
Buď vědomím dané subjektivní smyslové kvality dané věci i pociťované části svého těla.

Meditace “předmět – část těla(oči)”

Uvědomuj si-buď si vědom nějakého předmětu v prostoru kolem tebe ve tvém zorném poli;
Uvědomuj si-buď si vědom svých očí, kterými jej vidíš;
Uvědomuj si společný prostor v kterém si uvědomuješ své oči i daný předmět.

Meditace “předmět – tělesně-smyslové prožívání”

Uvědomuj si-buď si vědom nějakého předmětu v prostoru kolem tebe;
Uvědomuj si-buď si vědom přímého tělesně-smyslového prožívání daného předmětu svým celo-tělesným vědomím;
Buď vědomím přímého tělesně-smyslového prožívání daného předmětu.
Pociťuj-přímo prožívej, že prožívaný vjem daného předmětu se nachází v tomto vědomí.

Meditace “myšlenky – hlava”

Uvědomuj si-buď si vědom vyvstávání myšlenek v tvém vnitřním prostoru hlavy, aniž by ses s nimi ztotožňoval;
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného prostoru kolem těla i pociťovaného prostoru v hlavě;
Buď vědomím těchto prostorů jako jediný společný prostor vědomí.

Meditace “emoce – hruď”

Uvědomuj si-buď si vědom nějaké emoce, či pocitu který zakoušíš v oblasti hrudi;
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného prostoru kolem těla i i pociťovaného prostoru v hrudi;
Buď vědomím těchto prostorů jako jediný společný prostor vědomí.

Meditace “tělesné pocity – břicho”

Uvědomuj si-buď si vědom příjemného nebo bolestivého počitku v oblasti břicha a dolní části těla, který právě prožíváš;
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaného prostoru kolem těla i pociťovaného prostoru v břiše a dolní části trupu;
Buď vědomím těchto prostorů jako jediný společný prostor vědomí.

Meditace “celkové prožívání – pocit já”

Uvědomuj si-buď si vědom všeho, co právě zakoušíš vně i prožíváš v nitru;
Uvědomuj si-buď si vědom aktuálního pocitu sebe sama jako celku;
Buď vědomím celkového tvého prožívání sebe i své zkušenosti jako celku.

Meditace “prostor vně těla – trojjediný vnitřní prostor v těle”

Uvědomuj si-buď si vědom prostoru kolem těla;
Uvědomuj si-buď si vědom celkového vnitřního prostoru v těle tvořeného prostory hlavy-hrudi-břicha;
Uvědomuj si vnitřní prostor v těle i prostor kolem těla;
Buď vědomím zahrnující prostor v nitru i kolem těla.

Meditace “předmět – myšlenka-emoci-pocit v prostoru”

Uvědomuj si-buď si vědom nějakého pociťovaného předmětu okolo svého těla;
Uvědomuj si-buď si vědom něčeho, co pociťuješ ve vnitřním prostoru těla, nějaké emoci, nebo pocit;
Uvědomuj si vnější i vnitřní prostor;
Buď vědomím, které je prostorem, v němž v nitru i vně pociťuješ různé vjemy.

Následující meditace jsou variantami na celkové procítění těla, které umožňují regenerovat a rozšířit vnitřní spojitost mezi jednotlivými prostory v těle i kolem těla. Pomáhají rozšiřovat vědomí našeho vnímání a prožívání probouzením schopností cítícího subjektivní tělo naší duše, těla vědomí. Umožňují nám rozpoznat tělo v podobě rodiny různých polí vědomí o různých vnitřních subjektivních kvalitách.

Meditace “tělo od pólů do středu”

Danou oblast procitni vždy směrem vně i do nitra, tedy současně s prostorem kolem i v nitru.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti hlavy jako celku;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti chodidel jako celku;
Buď vědomím obou oblasti i těla jako celku.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti hrudi a horní části trupu;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti lýtek, kolen a stehen;
Buď vědomím obou oblasti i těla jako celku.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti břicha včetně zadní části zad;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti hýždí, pohlaví a tenkého “pásu” podbřišku;
Buď vědomím obou oblasti i těla jako celku.

Meditace “holografická”

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti vrcholu hlavy a čela;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti středu krku a ramen;
Buď vědomím obou oblasti i těla jako celku.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti očí a svalů kolem nich;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti prsních bradavek a prsou;
Buď vědomím obou oblasti i těla jako celku.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti nosu a lící;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti solaru a bránice;
Buď vědomím obou oblasti i těla jako celku.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti vrcholu hlavy a čela;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěnou oblast pánve a kyčlí;
Buď vědomím obou oblasti i těla jako celku.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti očí, nosu,lící, úst a čelistí, včetně svalů kolem nich;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblast pohlaví;
Buď vědomím obou oblasti i těla jako celku.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné dolní části trupu od pasu dolů;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné horní části trupu od pasu dolů;
Buď vědomím obou částí těla s těžištěm v srdci “mezi” nimi.

Meditativní souznění ve společném bytí – citovém tónu věcí

Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti hlavy jako celku včetně prostorů vně i vnitru, buď polem vědomí hlavy;
Z tohoto vědomí si uvědomuj si-buď si vědom nějakého předmětu-věci (minerál, umělecký předmět) a jeho subjektivních kvalit;
Buď vědomím předmětu a procítěné oblasti hlavy.

Uvědomuj si-buď si vědom prostoru kolem předmětu;
Uvědomuj si-buď si vědom procítěné oblasti hrudí včetně prostoru vně a v nitru, buď polem vědomí hrudi;
Buď společným prostorem vědomí předmětu včetně prostoru kolem něj a procítěné oblasti hrudi.

Uvědomuj si-buď si vědom procítěného vnitřního prostoru v dolní části oblasti břicha a vycentruj se v tomto vědomí;
Skrze toto vědomí procitni vnitřní prostor vědomí předmětu a naslouchej jeho kvalitativní subjektivní tón bytí;
Buď společným polem vnitřního prostoru tvého těla i předmětu a prožívej kvalitativní subjektivní tón předmětu jako své tělo.

Párové praktiky

Výše uvedené meditace můžeme provádět sami o samotě individuálně, ale i s partnerem v páru nebo při společné meditaci ve skupině. Oboje využívá duchovní synergie vyjádřené výrokem: “Kde se dva či více sejdou v mém jménu(ke společné kultivaci vědomí), tam vědomí je uprostřed.” Přítomnost někoho, kdo se meditaci a praxím jógy vědomí věnuje už po určitou dobu a který si osvojil tyto meditace pak přirozeně pomáhá k procitnutí vědomí druhých osob.

V páru oba partneři mohou sedět proti sobě a společně provádět jednotlivé instrukce a tak využívat vzájemné synergie vědomí, které zpřítomňují. Nejde ještě o skutečnou přímou “párovou meditaci”, či “párové meditační praxe”, ale spíše o společně prováděné praxe vědomí v páru, či ve skupině.

Následující příklady meditací jsou již párovými (tantrickými) praktikami, kdy součástí meditace je meditace druhé osoby-partnera či jeho oblastí těla a jeho subjektivních vnitřních duševních kvalit. Důležitým předpokladem pro plné prožití této párové praxe je dostatečné obnovení našeho celo-tělesného vědomí jako pole cítícího “pružného” vědomí.

Partneři sedí proti sobě v dostatečné blízkosti nejlépe na stoličkách bez opory zad. V prvém případě není nutné udržovat oční kontakt.

Meditace “společný prostor”

Uvědomuj si-buď si vědom partnera sedícího proti tobě, nikoliv však jako “objektu” tvé pozornosti, ale jako tichý subjektivní smyslový vjem jeho celkových kvalit;
Uvědomuj si-buď si vědom prostoru kolem partnera;
Uvědomuj si-buď si vědom svého procítěné těla jako celku a prostoru kolem něj;
Buď vědomím společného prostoru zahrnujícího partnera i tebe samého.

Meditace “párového souznění”

Uvědomuj si-buď si vědom přítomnosti osoby-partnera jako celku a jeho celkového výrazu v tváři a kvalitě vyzařované v očích;
Uvědomuj si-buď si vědom svého pociťovaného subjektivního těla a své vlastní tváře a očí;
Buď vědomím celkové kvality bytí partnera i svého subjektivně pociťovaného těla jako celku;
Uvědomuj si-buď si vědom pociťovaných svých očí i očí druhé osoby;
Svol-Iniciuj aby tvé vědomí výrazu partnera a kvalit v jeho očích bylo volně komunikováno-vyzařováno-sdíleno skrze tvůj výraz a oči.
Buď vědomím tohoto vědomého souznění (rezonance) v jediném pocitovém tónu společného prostoru vědomí.

Skupinové praktiky

Meditace uváděné v individuálním kontextu nebo párovém, lze z mírnou úpravou provádět i ve skupině, nejlépe v kruhu.

Jak roz-poznat samo Vědomí?