Skrze párovou rezonanci můžeme rozpoznat svá nahá HADÍ těla-vědomí, mající vrozenou schopnost TRANSFORMATIVNÍ-ZMĚNY TVARU a TVÁŘE vědomí, tedy těla jak jej ztělesňujeme “ z nitra“ a svobodného POHYBU v oceánu vědomí.
NÁ-GHA KA-JA: Bohyně třech sfér
V hinduistické mytologii, hadí bytost (nágha), žijící v temnotě “pod zemí”, ochraňující učení Bohyně – tedy ztělesňuje vědomí souhrnu vnitřního poznání – okultního vědění.
Jednu dobu jako dítě jsem si často říkal, že bych chtěl být hadem protože, když se pohybuje, tak u toho leží a současně si umí svlékat kůži. To mě zaujalo, stejně jako dynamika jeho pohybu.
Nelze neslyšet dávné echo HAD-GAD-GOD.
Ve skutečnosti můžeme vypozorovat doslova po celé zeměkouli rozšířený hadí symbolismus snad ve všech starobylých civilizacích.
Ještě před objevením známého biblického HADA, který svedl Evu (původně vlastní název pro hada Eu), se hadí-dračí symbolika objevuje jako spirituální-náboženský symbol tichého vnitřního POZNÁNÍ (gnóze) a s ním spojené uctívání ve všech starobylých kulturách a civilizacích.
Původní božstva Sumerské říše jsou znázorňována jako okřídlení plazi. V sumerských spisech se dočítáme o těch, „co přišli na zem z nebe” a spojovali se s místními ženami.
Rig Védy a obecně indický subkontinent hovoří o hadí rase Nághů, kteří se spojovali s Arijskými ženami a ty pak rodily krále a hrdiny. V indickém eposu Mahabharata (Velká válka) se pak dozvídáme o válce mezi okřídlenými hady Nághy a bohy ve svých létajících vozech (VIMANA). Zřejmě jde o klasický boj mezi otci a generací prvních synů porobené rasy. Opravdu šlo jenom o “pohádky” a “mýty”? Nedozvídáme se v těchto textech spíše o spirituálních skutečnostech?
Co když původní vládci indických království pocházeli z těchto sumerských linií a byli ztělesněním širokého vědomí a spirituálního poznání, vědeckého, zemědělského, architektonického a řemeslného dědictví, které nacházíme všude jinde po světě jako v Egyptě, Řecku, ale i u Olméků, Toltéků, Májů v centrální a jižní Americe ve svých individuálních specifických podobách?
Neříká nám biblický mýtus (který je plagiátem z ještě starších textů, například Avesty) o HADOVI, který svedl člověka, něco o našem prapůvodním hadím těle-vědomí?
Co když HAD zde symbolizuje naše skutečné spirituální tělo – to tělo, v kterém žijeme v RÁJI – jako páni všech “zvířat” – možných těl a forem vědomí?
Co když ono podlehnutí pokušení jíst pouze plody našeho spirituálního těla (symbolizované jablkem), kterému Eva podlehla a jež vedlo k vyhnání z ráje, vyjadřuje podlehnutí pohlavní sexualitě, kterou jsme přisoudili svému fyzickému tělu?
Co když jsme se záměnou SEXUALITY, jako esence našeho hadího těla vědomí (které je principiálně hermafroditní a bisexuální), za sexuální spojení mezi pohlavími, jsme se vyhnali z RÁJE svých svobodných hadích těl a tak slovy bible je člověk nucen prožívat bolesti s tím spojené a zakoušet sexuální potěšení jenom při fyzickém spojení s opačným pohlavím?
Na základě všech svých dosavadních metafyzických zkušeností, vnitřního studia a vzpomínek z hlubin svého těla, jsem přesvědčen, že v pozadí všech starobylých civilizací byly širší vědomé entity-bytosti, které ve svých primárně spirituálních tělech vstoupily ze svých úrovní vědomí do naší úrovně a stály u zrodu člověka jako lidského druhu vědomí – podobně jako nás samé tvoří i právě teď širší pole vědomí nás samých, včetně transpersonálních identit.
Tyto spirituální bytosti, aby mohly vůbec sestoupit na zem do naší úrovně, tak musely „v noci ve spánku“ “oplodnit” ženy, které pak rodily bytosti přesahující lidskou úroveň v dané době. Šlo doslova o TRANS-lidské bytosti v lidských ale často i v dost fyziologicky odlišných tělech se schopností měnit podoby svých těl – jejich povrch. Tito pak předávali znalosti a vědomosti takto ustanoveným prvotním liniím králů-šamanů, mající vnitřní rozvinuté schopnosti, které “zdědily” od svých Otců skrze své pozemské matky a otce.
Nečteme něco podobného v řeckých bájích, když ZEUS se toulal a občas obšťastnil nějakou pozemskou ženu a byl z toho HRDINA nebývalých nadlidských (lépe lidské tělo přesahujících) vlastností?
Nezní nám toto echo i v biblickém příběhu neposkvrněném početí Panny Marie, matky Ježíše? Nebyla i ona oplodněna ve spánku “duchem svatým”?
Co když člověk, jak jej známe, je výsledkem jakéhosi spirituálně-biologického mezidruhového křížení mezi lidskými savci a těmito ne-tělesnými spirituálními bytostmi?
Co když tyto bytosti poskytly člověku mnohé vnitřní znalosti a umy, které se ale postupně zapomněly degenerací člověka, který se stále více ztotožňoval s vnějším pohledem na sebe a s fyzickým tělem a jeho pohlavností?
Co když tyto samostatně žijící hadí bytosti jsou podstatně pouze vědomější jiné identity nás samých?
Co když tyto ryze spirituální bytosti umí navazovat KONTAKT a KOMUNIKOVAT s lidskými bytostmi například ve spánku nebo skrze zintenzivněné vědomí ve stavech transu.
Šiva je také zván Nágha-rádža, neboli doslova Pánem hadů. Hlavní město Kašmíru je Šrí Nághar (doslova město Hada). Právě zde působil Abhinavagupta a jeho žáci. Nejsou toto indicie vnitřního spojení?
Co když i samotné umění párové meditace a s ní spojené vnitřní umy, vedoucí k probuzení dosud neprojevených-latentních schopností našeho skutečného těla – těla vědomí, pochází ve skutečnosti skrze kontakt a vědomé spojení s těmito hadími bytostmi?
Co když podle toho, jakých úrovní vědomí dosahujeme či jaké sféry zahrnuje naše vědomí, s takovými těly umíme rezonovat?
Rozsah vnitřního umění TRANS-SEXUÁLNÍHO SPOJENÍ přesahuje nejen spojení mezi lidskými bytostmi v tělech. Je i hlavním prostředkem pro setkávání “mezi životy”, či obcování s širšími vědomými entitami, jako jsou například nágové v zintenzivněných stavech vědomí.