Sou-znící předehra k Životní filozofii a praxi vědomí
“Pravím vám, bohové jste a tato pravda nemůže být nikdy zrušena.”
Ježíš Kristus
“Člověk je posílán na svět proto, aby se učil hledat Boha, dokud nepřijde čas, kdy uzná za vhodné ukázat se mu tváří v tvář.”
- J. A. Komenský, Cesta světla
“Co více může člověk obdržet za života, než že se mu odhalí jeho božská podstata?”
Johann Wolfgang von Goethe
“Jsi mnohaúrovňové vědomí a tvoje mnohaúrovňová duše-entita, tvá pravá identita, si je vědomá Sebe ve všech svých jednotlivých osobách, rolích a prožívaných já.”
SETH
“Všichni jste bohové, jste synové Nejvyššího.”
Šimon Mág
Otázky aneb proč?
Kolik opravdu znáš lidí, kteří si jsou v pravdě vědomi toho, kým jsou, odkud přišli, proč přišli na tento svět a co je smyslem jejich života?
Kolik opravdu znáš lidí, kteří skutečně ví, že jsou věčnou duší – vědomím – a skutečně se tak prožívají a žijí?
Kolik opravdu znáš lidí, kteří nazírají a žijí své životy z této širší perspektivy i ve svých každodenních běžných životech?
Kolik opravdu znáš lidí, kteří opravdu prožívají a cítí, že ve svém životě naplňují a ztělesňují své nejhlubší unikátní kvality a tvořivé schopnosti jako “šťastné” či “zdravé” bytosti?
Kolik opravdu znáš lidí, kteří se zabývají ve svém životě hlubšími otázkami, než jenom tím, co obrazně řečeno snědli, co viděli, co slyšeli, jak hrál jejich oblíbený tým, co dělal jejich zvířecí miláček, kdy bude další oblíbený seriál či jaké nové funkce mají technologické hračky, kolik vydělali či kdy je další splátka?
Kolik opravdu znáš lidí, které bys mohl považovat za hluboce vzdělané se širokým kulturním a společenským rozhledem, neomezeným jenom na úzké specializace pouze vyčtených akademických “znalostí” bez širších souvislostí?
Kolik opravdu znáš lidí, kteří jsou schopni z hlubšího vědomí a z něj vyvstávajícího dotazujícího kritického myšlení diskutovat o přesvědčeních, ideologiích a názorech panujících v nejrůznějších oblastech lidského myšlení, ať už v oblasti duchovní, vědecké, politické, ekonomické či společenské, které tvarují a mnohdy deformují náš svět, ve kterém žijeme a jak v něm žijeme se všemi svými důsledky?
Cílem knihy je sdílení a šíření zkušenostní praktické filosofie vědomí či života a z ní plynoucích principů a praktik (jóga vědomí či umění být vědomý), a tak přispět ke kultivaci doslova a dopísmene nového druhu člověka, člověka jako vědomé lidské bytosti zaměřující se ve svém způsobu bytí na samo vědomí a nikoliv jenom uvědomované zkušenosti. V souladu se zavedenými pojmy homo sapiens, bych navrhoval pojem homo noetikus. Člověka, učícího se přistupovat ke všem oblastem a všem svým vztahům nejen praktického života, ale i ke společenským a globálním otázkám a problémům hlubším, vědomějším a citlivějším kriticky meditativním způsobem, vycházejícím ze širšího pole vědomí, ze kterého mohou vyvstat smysluplnější rozhodnutí jak na individuální, tak společenské rovině, a to ve všech oblastech života a lidského snažení.
Cílem je pokusit se nabídnout vzdělávání ve vědomí, učení se kultivovat hlubší cit a širší vědomí nás samých, našich vztahů i světa jako takového v jeho nejrůznějších aspektech a dimenzích ve všech oblastech života a lidského poznávání, a tak vytvořit informační zdroj této dle mého mínění prvotní filosofie, která je současně nejen esencí autentických duchovních tradic člověka (Západu i Východu), ale může být i základním filosofickým východiskem pro zcela nový přístup k vědeckému poznání a utváření zcela nových sociálních a společenských modelů v našich životech.
Věřím, že právě v kultivaci tohoto opravdu základního vzdělání každého člověka ve všech jeho vztazích, k sobě, druhým i ke světu, spočívá potenciálně nový počátek celé lidské historie i možná odpověď na globální krizi, které hledíme tváří v tvář.
Současně charakter této vzdělávací „mise“ není omezen na trvání našich aktuálních lidských inkarnací, ale přesahuje jej. Ve skutečnosti jejím centrem je metafyzický prostor “mezi životy”. Tato kniha je tak svým způsobem i “zprávou” z možné budoucnosti. Jak blízká bude, je otázkou způsobu žití našeho času.
Z knihy Jiří Krutina: Vědomí, prvotní princip ve-smíru.