Osm veršů o Vědomí, jehož vyššího není (7. sútra)

Print Friendly, PDF & Email

Zkušenostní interpretace původního textu Abhinavagupty: Anuttarāṣṭikā

7. sútra

Neexistuje nic jako samovolná či náhodná, na vědomí nezávislá manifestace entit, věcí a událostí. Jejich manifestace probíhá skrze tvou vlastní kontemplaci jejich bytí. Sláva a blaženost světa se rodí z tvé svobodné vůle a volby. Nemá jiného původu.

Není zde něco jako zrození nebo smrt. Tvá vlastní unikátnost-osobytost, tvé vlastní světlo a blaženost září ve všech světech jako nesmrtelné tělo vědomí. Skrze jediné vědomí máš mnoho podob.

Žijeme a prožíváme svět takový, jaké máme tělo, jak se právě ztělesňujeme, jak volíme a současně svět tvoříme svým celkovým způsobem prožívání svého bytí jako celku. Svět neexistuje oddělen od já a už samo já implikuje určitý svět či sféru prožívání. Já jako celek, naše celkové bytí jako celek, tedy celá naše tělesnost v jejich nejrůznějších dimenzích a projevech. Svět a život, který žijeme, je ryze výsledkem naší vlastní meditace. Je naší tváří, projevem našeho nejvnitřnějšího ducha naší unikátní vědomé osobitosti a vyjádřením nejrůznějších kvalit vědomí.


Komentáře