Esenciální přirozenou disciplínou vědomého bytí – meditace (umu vědomí) je celodenní vědomé spočívání ve vědomém těle vědomí a jako tělo vědomí.
Přičemž tělo je prostor a prostor je vědomí.
Podobně vědomí je primárně prostor a tělo jako celek je primárně prostorové pole vědomí obsahující dva od sebe neoddělitelné prostory (vně rozšiřujícího a do centra pohlcujícího).
Nezbytnou podmínkou k celodennímu udržování tohoto vědomí je – z principu dostatečné věnování času udržování vědomí celo-tělesného povrchu, jak jej subjektivně pociťujeme jako celek – oblast.
Proč?
Protože pouze skrze vědomí celo-tělesného povrchu – hranic, které tělo tvoří, jsme – opět z principu schopni cítit vnitřní prostor vědomí, který ohraničuje, i vnější prostor, který jej obklopuje. Tyto tvoří dva od sebe nedělitelné aspekty našeho singulárního životního “prostoru vědomí” – tedy těla vědomí.
Um/jóga prostoru stojí na vnitřním způsobu bytí a kvalitativně ovlivňuje náš život z pohledu toho, kolik cítíme, že máme životního prostoru pro nás samé, druhé a své vztahy.
- Buď vědomí pociťovaného vnějšího povrchu těla jako celku.
- Skrze ně pociťuj celý prázdný prostor kolem těla všemi směry jako nejzazší vnější kosmický prostor.
- Procitni se skrze pociťovaný povrch těla do tohoto prostoru jako prostoru samotného vědomí prostého všech duševních nálad, jevů a věcí.
- Opět buď plně vědomím pociťovaného povrchu těla jako celku.
- Skrze ně nyní pociťuj celý prázdný prostor v těle jako prostor vědomí prostého všech myšlenek, emocí, pocitů.
- Ztotožni se s otevřeným polem vědomí zahrnujícím vše, co zakoušíš v nitru (tvé myšlenky, pocity) i vně (tvé tělo a všechny ostatní těla, věci či bytosti kolem tebe).
- Procitni povrch těla jako singulární dýchající prodyšnou membránu spojující prostor vědomí v nitru tvého těla i kolem tvého těla.