Úvod

Od vědomého prožívání tělesně-smyslového vnímaní jako celku → k prožívání nového vědomí v jeho nesčetných tónech, projevujících se skrze celotělesné vnímání.

Pouze velmi málo lidí věnuje ve svých životech pozornost své aktuálně prožívané smyslové zkušenosti jako celku. Většina z nás naopak nechává své vědomí “unášet” různými zkušenostmi, na které reaguje a s kterými se ztotožňuje. 

Můžeme sice provádět například určitou soustředěnou aktivitu, ať už se jedná o pracovní činnost nebo třeba jenom o soustředěné sledování televize, a současně si být tzv. vědomi toho “co děláme”. Nicméně většina lidí si přitom není vůbec vědoma celého prostoru kolem sebe, svého těla, jeho niternosti, ani souhrnu aktuálně prožívaných pocitů, nálad, fyziologických procesů apod. Můžeme o sobě za takové situace říci, že jsme skutečně vědomí? 

Pokud chceme dosáhnout rozšíření svého vědomí, jeho rozpoznání jako našeho širšího prožívajícího já a vědomě a plynule v něm spočívat jako v neomezeném poli vědomí, musíme prvně věnovat pozornost naší aktuálně probíhající vnímané smyslové zkušenosti jako celku.

Usilujme o co nejplnější a co nejintenzivnější vnímání naší aktuálně prožívané smyslové zkušenosti jako celku, a to doslova v každém okamžiku našeho života. Vnímejme svou celkovou smyslovou zkušenost tak celistvě a tak plně, jak jen to jde.

Celková souhrnná smyslová zkušenost, kterou vnímáme, doslova tónuje celý náš duševní i fyzický organismus jako celek a otevírá nás širšímu vědomí, kterým jsme a ve kterém spočíváme. 

Sjednocení a zahrnutí celkové smyslové zkušenosti (smyslové zkušenostní pole viděného, slyšeného, čichaného, chutnaného a hmatově tělesně pociťovaného) našeho právě probíhajícího bdělého vnímání jako celku a současně naší tělesné niternosti, včetně našich myšlenek a tělesných pocitů, přirozeně přináší zintenzivnění – otevření – expanzi – rozepnutí vědomí. Rozšíření našeho vnímání v aktuálním okamžiku prožívání současně vede k rozšíření vědomí tohoto vnímání jako celku.

Příklad praxe vědomí – meditace

Pohodlně se usaď. Uvolni se, ale snaž se celé své tělo od vrcholu hlavy po kontakt chodidel s podlahou cítit “z nitra” jako celek – jako subjektivní povrch svého vědomí.

Nech si otevřené oči, aniž by ses na cokoliv konkrétního soustředil a bez napětí vnímej a obsáhni svou aktuální vizuální zkušenost jako celek. Dej si čas a buď si vědom celé své vnímané vizuální zkušenosti, aniž by ses zaměřoval očima a bodovou pozorností na jakýkoliv zrakově vnímaný vjem. Naopak bděle zkoumej a vnímej svou vizuální smyslovou zkušenost jako celek.

Rozpoznávej “na pozadí” svého rozšiřujícího se vnímání stále širší a širší prostor – pole, ve kterém se všechny postupně zahrnutá zkušenostní pole nacházejí a zpřítomňují.

Aniž bys přerušil své uvolněné bdělé vnímání zrakové zkušenosti jako celku, začni vnímat současně aniž bys ztrácel svou pozornost k předchozí zkušenosti i vše slyšené, celou svoji audio zkušenost, ať je jakákoliv. Snaž se opět bděle vnímat a prozkoumat celou svou slyšenou zkušenost jako celek, i kdyby to bylo jen tzv. “ticho”.

Aniž bys přerušil své předchozí bdělé vnímání obou zkušeností, začni si být vědom také svého z nitra subjektivně cítěného těla jako celku od vrcholu hlavy až po chodidla. Současně uvolňuj všechna pociťovaná napětí a nech své tělo uvolněné, ale plně bdělé. Začni opět prozkoumávat a vnímat svou celkovou tělesnou zkušenost, všechny tělesné pocity, ať už je to tlak židle či křesla nebo tělesné pocity v hlavě, hrudi, solaru, břichu, podbřišku nebo nohou. Prožívej celou svou tělesnou zkušenost jako celek.

Pokud zrovna chutnáš nějaký pokrm nebo cítíš nějakou vůni, třeba vonnou tyčinku nebo nějakou esenci, zahrň i tyto smyslové zkušenosti do svého vnímání a to celým svým z nitra cítěným tělem.

Věnuj tomuto cvičení bdělého zkoumání své vnímané smyslové zkušenosti jako celku takový čas, jaký skutečně potřebuješ. Zcela přirozeně tě usadí a navrátí do tvého vlastního vesmíru vnímané zkušenosti jako celku a jejího širšího pole cítícího vědomí, které se přirozeně zintenzivní “na pozadí” jako tvé celistvé prožívající já.

Poznámka

Jde o postup, ve kterém veškeré naše smyslové vnímání doslova sjednocujeme s tělem jako celkem cítěným z nitra, včetně jeho myšlenek, pocitů, vjemů a procesů, které vnímáme také především smyslově – byť v tomto případě mnohem jemnějšími vnitřními smysly.

Toto cvičení či praxi vědomí je vhodné provádět po každé proměně našeho vědomí, způsobené vlivem jakéhokoliv vztahování, ať už v podobě nějaké aktivity nebo rozhovoru s druhým člověkem, nebo při práci na počítači, při pohybu těla apod. Umožňuje nám s postupem času kultivovat naše bdělé celotělesné vědomí na celodenní bázi. Vědomí zintenzivněné a rozšířené tímto cvičením nám pak následně umožňuje bděleji a v širším rozsahu nově vnímat, usnadňuje nám soustředění a celkově obohacuje naši každodenní žitou zkušenost.