Meditativní život je takový ve kterém se po celý čas ztotožňujeme se samotnou esencí Božství – kterou není nic jiného, než vědomí samé – vědomí jako takové.
To znamená naučit se rozlišit vědomí jako takové od všech věcí, kterých si jsme vědomi či můžeme být vědomi.
K tomu je třeba si pamatovat, že naše vědomí jakékoliv věci či myšlenky, vjemu či vnímání, pocitu či emoce, není samo nějakou věcí či myšlenkou, vjemem či vnímáním, pocitem či emocí. Ale že je všech věcí a myšlenek, vjemů a vnímání, pocitů a emocí prostým – svobodným vědomím.
Vědomí samo je tím, co “vše přesahuje” a tak nás osvobozuje od připoutanosti či ztotožnění s jakoukoliv věcí, které si jsme vědomi. Proto je také v tantrické tradici ŠIVA – jako vědomí spojován s absolutní svobodou.
Vědomí samé přesahuje vše, co jsme si vědomi. Pouze skrze ztotožnění s touto “transcendentní” povahou vědomí můžeme současně také plně prožívat a zakoušet každou věc či bytí, kterého si jsme vědomi – poznávat ji jako zrcadlo a manifestaci Božského vědomí, jako unikátní tvar a tvář tohoto vědomí.
Pouze tak můžeme zakoušet Božské vědomí nejen jako “transcendentní” (přesahujíce každou věc, které si jsme vědomi), ale také jako “imanentní” (přítomné v každé jednotlivé věci).
Božské vědomí je zdrojem všech věcí a bytostí. Toto vědomí poznává samo sebe ve a skrze a jako každou věc či bytost. Vědomí je esenciální Já všech věcí a bytostí.
Rozpoznání našeho nejvnitřnějšího Já jako totožného s Božským Já je zkušeností naší “ŠIVOVSKÉ” podstaty.
Meditace znamená ztotožnění se s Božským vědomím, které je Bohem, skrze rozpoznání tohoto vědomí jako našeho nejvnitřnějšího Já.