Co následuje, je úvod do historického či spíše dějinného experimentu či pokusu komunikovat a nově formulovat zcela nové paradigma či „novou“ filozofii – filozofii postavenou na uznání vědomí samého či vědomí jako takového („ryzí“ vědomí) jako prvotního principu všeho. Právě po tomto novém paradigmatu a nové možné „teorii všeho“ zahrnující jak spirituální, vědecké, náboženské i společenské otázky, volá naše hodnotově vyprahlá a neukotvená doba (viz například S. Grof a další).
Co jsem pro sebe nazval prvně jako “Jóga vědomí” a později “Životní filozofie a praxe vědomí”, jež je současně z individuálního pohledu výsledek takřka 25 letého dedikovaného meditativního vzdělávání, meditační praxe a studia, není jenom jakousi “další” naukou či “cestou” poznání, kterých je na new-age-esoterickém trhu nespočetně, ale jde z principu a své podstaty o historický pokus o komunikaci a novou formulaci či novou aktualizaci zkušenostní filozofie vycházející z přímé ontologické zkušenosti a uznání vědomí – vědomí jako takového – jako prvotního i konečného principu všeho.
Můžeme hovořit o radikální podobě tzv. “PANPSYCHISMU”, či podobě tzv. “subjektivního idealismu” či “imaterialismu”. Nicméně současně všechny tyto dosud uvažované abstraktně-koncepční “filozofie či teorie vědomí” přesahuje a liší se od nich zejména tím, že jde o zkušenostní filozofii vědomí, podobně jako východní meditativní nauky vycházejí z přímé kontemplativní zkušenosti. Nejde tak pouze o abstrahující či konceptuální filozofii, jak je typické pro “západní myšlení”, a to právě uvažováním vědomí samého jako prvotního principu veškerého poznávání, mající primární charakter POLE subjektivity bez subjektu.
Základní kameny či teze této metafyziky vědomí nám říkají:
- Vesmír není ani objektivní skutečností, ani pouze vědomý, ale není ničím jiným, než vědomím samým. Nikoliv jakýkoliv objektivní vesmír, ale vědomí jakéhokoliv vesmíru je prvotní skutečností – zkušenostním faktem.
- Vědomí není něčím, co potřebuje “vysvětlit”, “definovat” či “dokázat”, neboť všechny podoby a snahy o “vysvětlení” vědomí, jej už tak či onak předpokládají.
- Je to pouze samo vědomí které je jediným možným vysvětlením všeho – jediným základem pro potenciální “TEORII VŠEHO”.
- Vědomí má esenciálně charakter POLE, všechny podoby bytí jsou rozlišené součásti tohoto jediného POLE univerzálního vědomí.
- Každá podoba bytí a každé tělo jaksi “nemá” či “nevlastní” určité vědomí jako osobní vlastnost, ALE JE rozlišeným tvarem – formou či unikátním druhem vědomí.
- Co se zve “Bůh” tak není nějaká podoba bytí mezi ostatními, která “má” vědomí, naopak, “Bůh” JE vědomí – vědomí jako takové ve svém charakteru univerzálního pole vědomí – prostě vědomí samé.
- Vědomí jako takové v sobě obsahuje své vlastní nekonečné vrozené senzuální KVALITY (QUALIA). Jsou to právě tyto vědomí vrozené senzuální potenciální kvality vědomí samotného, které nacházejí vyjádření ve všech smyslových kvalitách vnímaných zkušeností v nitru i kolem nás.
Co je z pohledu dosud uvažovaných podobných filozofií RADIKÁLNĚ jiné, vyjadřuje teze-bod 4. Tedy ZKUŠENOSTNÍ pochopení vědomí v jeho primárním charakteru jako POLE.
Tradičně se naopak jak ve vědě, tak ve spiritualitě či náboženských naukách vědomí či subjektivita ztotožňuje s jedním či více lokalizovanými subjekty a předpokládá se, často nevyřčeně, že vědomí je pouhou vlastností či produktem nebo dokonce funkčností takového “subjektu” či “já” (ega). V této nové metafyzice vědomí je naopak univerzální vědomí chápáno jako neomezené pole subjektivity bez subjektu, bez vlastníka či držitele. Paradoxně je to právě toto vědomí bez subjektu, které lze považovat za “absolutní subjekt” – “Boha”. Tím se tato nově formulovaná filozofie vědomí liší od tradičních „historických“ filozofií vědomí a to jak panpsychismu, tak subjektivního idealismu.
Celou životní filozofii vědomí můžeme shrnout do těchto 3 tezí:
- Vědomí je prvotní PODMÍNKA-POLE-PRINCIP všeho.
- Vědomí je vše.
- Vše je unikátním vědomím svým vlastním způsobem – určitým vědomím a současně rozlišenou, ale neoddělitelnou součástí vědomí samého.
Tak se tato nově formulovaná filozofie vědomí liší od běžných new-age-ezo nauk se svými „pravdami“ typu „vše je láska“ či „vše je energie“, apod. Pouze ve a skrze vědomí samé, můžeme vůbec začít meditovat či vůbec hovořit o tom, co skutečně jest to, co zveme „energie“ či „láska“. Vždyť je to přeci tak EVIDENTNÍ.
Více, viz práce Vědomí, prvotní princip ve-smíru, Umění být vědomím.