Umění dýchání vědomí (pránajám)

Print Friendly, PDF & Email

Starobylé umění vědomého dýchání (pránájám) spočívající v nepřerušovaném udržování vědomí celo-tělesného dýchání vede spolehlivě nejen k procitnutí naší duše a jejího těla tvořeného éterickou substancialitou vědomí samého (prána, čhi, ki), ale je i základní esencí praktické stránky vnitřního vzdělávání člověka a jógy vědomí jako takové, spočívající v rozšiřování a prohlubování našeho vědomí, ve kterém spočíváme a které ztělesňujeme.

Co o dechu říkají sou-znící tradice?

„Léčivá síla Krista, zázračná moc Mojžíše, božský šarm Krišny, inspirace Buddhy – vše toto bylo dosaženo skrze dech.“

Hazrat Innayat Khan, súfijský mystik

 

„Studium dechu má nesmírný význam, neboť nindžucu – umění udělat se neviditelným a jiná umění starých dob se zakládala na mistrovství dechu.“

Mistr Okada, japonský zenový mistr

 

„I stvořil Bůh člověka z prachu země a vdechl mu dech života, tak se stal člověk živou duší.“

Genesis, 2, 7

 

„Dech neznamená nasávání a vypouštění vzduchu, ale základní pohyb života. Z dýchání se dá vyčíst celkový životní postoj člověka.“

Karlfried Durckheim, HARA, zemský střed člověka

 

„Celá zkušenost času spočívá v dechu, který pulsuje celým prostorem vědomí. Jogín, praktikující vědomé dýchání (pránajám), je jím natolik pohlcen, že rozpustí čas společně se svým dechem vlivem odstranění veškeré oddělenosti v dechu, a tak jeho vědomí září ve své plnosti.“

Tantralóka, Abhinavagupta, kašmírský siddha a filozof

 

„Nejvyšší šakti se manifestuje jako nepřetržitý sestup a vzestup vědomí společně s výdechem a nádechem, udržováním vědomí dýchání (pránajám) a jeho prohloubení skrze jeho zástavy, se odhaluje plnost Bhairavy (plné individuální ztělesnění vědomí – Šivy).“

Vidžňána Bhairava, verš 24, starobylý tantrický meditační manuál

 

„Zavři oči a pociťuj ve svém nitru zdroj síly, ze které povstává tvé dýchání a celý život. Některým z vás se to povede na poprvé, některým to bude trvat déle. Když ucítíš tento zdroj ve svém nitru, pociťuj jeho sílu proudit vně skrze celé tvé fyzické bytí, skrze prsty na rukou i na nohou, skrze všechny póry svého těla, všemi směry, neomezené nebem nad, zemí pod, zahrnující nejzazší dálavy vesmíru.“

SETH, Jane Roberts: Seth Speaks

 

„Duše (psyché) je cítící dech.“

Herakleitos

 

„Dech je nejryzejší substancí těla. Duše je dechem v těle.“

Aristoteles (O Dechu, I, II:489)

 

„Dech je duch a duch je v-z-duch….“

…z písně Daniela Landy

 

„Absolutno je bezdeché dýchající svou vlastní podstatou, tento dech je život sám.“

RigVéda, Hymnus o tvoření (10:129:2)

 

„Celý svět je v pohybu a dýchá.“

RigVéda, Hymnus o tvoření (1:101:5)

 

„Svět a vše v něm existující tryská a pohybuje se v dechu.“

Katha upanišáda 2.3.2

 

„Země a element země, voda a element vody, oheň a element ohně, prostor a element prostoru, vidění a vše viděné, slyšení a vše slyšené, cítění a vše cítěné, chutnání a vše chutnané, dotýkaní a vše dotýkané, řeč a vše řečené, sexuální touha i její prožívání, vylučování i sekrety, chůze a pohyb v prostoru, myšlení i myšlenky, vnímání i vnímané, chápání i pochopené, jáství i samo vědomí a jeho obsah, zářící povrch těl věcí a bytostí i duše, které zpřítomňují – vše toto je udržováno a ovládáno dechem.“

Prashna upanišáda 4:8

 

„Dech je Brahman (absolutní vědomí-bytí), všechny bytosti a bytí je zrozováno z dechu, žije v dechu a vrací se do dechu. Dech je skutečná potrava těla. Tělo je tím, co jej tráví. Tělo povstává z dechu a dech vyplňuje tělo.“

Taittiriya upanišáda 3.3.1

 

„To, co spočívá v dechu a je vnitru dechu, jehož tělem je dech, je vnitřní nesmrtelné Já.“

Brihadaranyaka upanišáda 3.7.16

 

„Ti, co poznali dech dechu, spočívají v prvotním Brahman.“

Brihadaranyaka upanišáda 4.4.18

 

„Dech je Síla.“

Brihadaranyaka upanišáda 5.14.4

 

„Já je živým dýchajícím tělem rozpoznaným jako samo vědomí bez duality.“

Mundaka upanišáda 3.1.9

 

„Dech prostupuje tělo jako samo vědomí.“

Chandogya upanišáda 2.1.20

 

„Když je pohyb dechu vnitřní, zříš celý svět v tobě. Podobně jako malé říčky vstupují do oceánu, soustřeď se na vnitřní dech. Harmonizací prány (nádechu) a apány (výdechu) zakoušíš věčnou blaženost. Sídlo dechu je pravda, kterou je vnitřní prostor samotného vědomí (čidakáša). V tomto věčném prostoru je lingam věčné blaženosti. Ve spánku zakoušej vědomý spánek blaženosti vědomí. Takový spánek není nevědomým spánkem zvířat, ale spánkem skutečného člověka. Zakoušej tento spánek, který je konečným cílem člověka. Věnuj veškerou pozornost dechu a vědomě spi. Prováděj přirozenou mantru vnitřního dechu. Dech je jedním ve všem, dech je sama existence. To je přímo poznáváno těmi, co praktikují jógu. Ti, co nepraktikují jógu, nedosahují tohoto vědomí. Bez pránájámy není jógy. Zdrojem dechu je ánanda. Ti, co se nevěnují vědomí dechu, neznají svůj záměr, jsou bez inteligence a skutečného naplnění.“

Bhagavan Nitjánanda, Čidakáša gíta

———————————————————————————————————-

Umění vědomého dýchání, či jóga dechu (pránajám) společně s jógou prostoru či jógou těla (viz (((UM))) těla) tvoří základní praktickou podobu jógy vědomí jako takové. Jóga vědomí, jak název říká, je vnitřním uměním sjednocení se (což je skutečný význam slova jóga) s naším širším vědomím nás samých v různých aspektech a kvalitách. Této jógy – sjednocení našeho vědomí dosahujeme skrze vědomí našeho těla a jeho dýchání. Nikoliv tedy pomocí fyzického těla a jeho pohybů nebo skrze jeho aerobní dýchání a jeho ovládání, tedy nikoliv skrze tělo viděné z vnějšku, ale skrze vnitřní, ryze subjektivně prožívané duševní tělo, kterým je podstatně tělo prostorového dechu či pránické tělo (pránadéha, jak o něm hovoří tantra).

Umění vědomého dýchání chápu nikoliv jako jenom určitá „dechová cvičení“, kterým se věnujeme v určitém vyhrazeném čase, kdy formálně meditujeme, ale jako přirozený způsob vědomého bytí, tedy jako celodenní či celoživotní vnitřní disciplínu – způsob života, způsob vnímání a poznávání sebe, druhých i věcí světa vně i v nitru nás v jakékoliv denní situaci, vztahování či činnosti.

Vnitřní, tedy pránické dýchání, je současně vnitřním „trávením“ či metabolizováním kvalitativních substancí smyslového vědomí věcí, druhých lidí a všech poznávaných skutečností a fenoménů, ke kterým se vztahujeme ve všech zkušenostních prostorech, ve kterých spočíváme.

Naše tělo a dech jsou neoddělitelné, tvoří podstatně jediné pole cítícího dýchajícího vědomí. Nakolik jsme si vědomi svého dechu jako celku, jeho přímého celotělesného pociťování v nitru i vně našeho těla, natolik jsme si vědomi i našeho těla jako celku. Skrze věnování času vědomí přímého prožívaného celotělesného vjemu dýchání přirozeně vstupujeme do vnitřního ryze anaerobního (bez pohybu vnějšího dýchacího cyklu) dýchání samotného vědomí a jeho kvalit. Toto vnitřní dýchání vědomím současně v sobě zahrnuje kvality přímého cítění a vnitřního slyšení či naslouchání.

Není proto míním snadnějšího a přirozenějšího způsobu, jak obnovit své celistvé vědomí těla a sebe jako celku, než skrze vědomí přímo tělesně prožívaného procesu dýchání. Vědomé dýchání současně zcela přirozeně zintenzivňuje vědomí tělesného bytí jako celku a pomáhá rozšiřovat vnitřní i vnější prostory vědomí, ve kterých právě spočíváme.

Centrování a harmonizování našeho celkového vědomí dechu nás současně centruje v našem širším vědomí-Já, které zpřítomňujeme a ztělesňujeme. Kdykoliv, když přestáváme věnovat svůj čas vědomí našeho dýchání, ztrácíme i vědomí svého tělesného bytí jako celku a svého širšího pole vědomí, ve kterém spočíváme.

Míním, že je neadekvátní přistupovat k práně, tedy dechu vědomí jako k „energii“, či „jemnohmotné životní síle“, kterou lze jaksi „čerpat“, „shromažďovat“, „vlastnit“ apod., aniž by se fakticky sdělilo, co se tou „energií“ vlastně míní. Evropský koncept z fyziky? Prána, ki, čhi, či živa jsou vše starobylé názvy autentických spirituálních tradic pro jednu ze základních KVALIT samotného vědomí jako takového a to éterickou substancialitu či „atmosférickou vzdušnost“ samotného vědomí. Nejedná se o žádnou kvantifikovatelnou či objektivní podobu nějaké energie, ať už jakkoliv „jemnohmotné“. Dech je primárně dechem vědomí, tedy jeho živou nehmotnou substancialitou vědomí ve svých nesčetných kvalitách, náladách, tvarech a tonalitách. Dech je samotnou esencí života sjednocující duši a její tělo, vědomí a jeho veškeré bytí.

Komentáře