Asi nejrozšířenější podoba společné meditace od počátku věků je společné sezení meditujících, nejlépe v kruhu. Jde o nejpřirozenější vyjádření lidské pospolitosti a soudržnosti. Lidé se setkávají společensky, profesně a intuitivně ví odjakživa, že se vzájemně posilují, poznávají a pokud se věnují společně určité aktivitě, získávají z ní prospěch všichni.
Podobně jako se scházejí například filatelisté, šachisté, nebo vědecké a profesní týmy, nebo jenom přátelé v hospodě a čerpají se vzájemné synergie společně sdíleného prostoru a společně provádění aktivity, tak společná meditace v kruhu přátel, kdy se všichni individuálně, každý zvláště a současně společně věnují vědomí svého bytí a bytí s druhými v kruhu, získávají vzájemnou pomoc na úrovni vědomí, neboť stále platí, kde se dva či více sejdou ve jménu mém, tam Já (božské vědomí, které personifikuje každého zvláště i všechny současně) je mezi nimi.
Myslím, na základě své zkušenosti, že tento kontext umožňuje začínajícím meditujícím dosáhnout vlivem kontaktu s lidmi s rozšířeným vědomím rychlejší procitnutí jejich vlastního vědomí a vrozených schopností a kvalit duše. Míním, že takový kruh přátel věnujících se společně meditaci je duchovní posilou a prostředkem rozvíjení vědomí pro každého přítomného. Současně umožňuje lidská setkání přátel a rozvíjení přátelských vztahů mezi lidmi. To vše za předpokladu, že současně nezanedbáváme vlastní individuální meditaci a své vztahy mimo meditující kruh přátel.
Nejvhodnější poloha (ásana) je sezení s nohama do pravého úhlu, nejlépe bez opory zad, kdy se přítomní přátelé věnují ať už tiché meditaci, nebo společně vedené meditaci jedním z přítomných. Součástí by měla být společná domluva na charakteru meditace a případná otevřená diskuze k prováděné meditaci.
Takové meditační kruhy přátel jsou svobodným projevem přirozené lidské spirituality a existovali ve všech dobách, jsou vyjádřením lidské přirozenosti a společné touhy všem lidem po duchovním sdílení, kontaktu a vzdělávání. Takové skupiny nemají nic společného s nejrůznějšími kulty nebo alternativními náboženskými skupinami, tzv. sektami.
Středem takových neformálních meditačních skupin spřízněných přátel není nějaká konkrétní osoba, či dogma, nebo věrouka nebo ideologie, ale svobodná volba každého věnovat výhradně svůj čas k rozšíření a prohloubení svého vědomí společně s druhými a současně s nimi kultivovat vzájemné přátelské vztahy postavené na pochopení lidského vztahu jako unikátní možnosti komunikace vědomí samotného.
Meditační kruhy se mohou scházet po bytech přátel, nebo v pronajatých místnostech či klubech.